Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Česák

Branžež čp. 23. Zdroj: archiv Josefa Prskavce

Příjmení Česák není vyloženě ikonické ani jedinečné pro náš region, přesto zde má kořeny minimálně do 17. století. Hned v úvodu je ale nutné poznamenat, že místní nositel, kterého si zdejší starší generace zřejmě vybaví jako prvního – drogista Stanislav Česák – pocházel z Královéhradecka a jeho předci tam žili také již v 17. století. Právě na Královéhradecku je výskyt tohoto příjmení nejvyšší. Případnou příbuznost před tímto obdobím se mi nepodařilo prokázat. V současnosti je kromě Královéhradecka velký výskyt příjmení také na Plzeňsku.

Sháníte regionální dárek pod stromeček? Máme tipy na knihy i kalendáře

Kalendář pro Ludmilu

Blíží se Vánoce, proto přinášíme tipy na dárky s tematikou našeho regionu, kterými můžete letos pod stromečkem potěšit své blízké.

Mnichovo Hradiště uctilo 17. listopad jako obvykle u pomníku obětem bojů za svobodu a u lavičky Václava Havla

I letos se 17. listopadu v 17 hodin sešli lidé v Mnichově Hradišti v parku u nádraží k připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva. Program zahájila v 17 hodin píseň Modlitba pro Martu, která zazněla z městského rozhlasu.

Mnichovo Hradiště si připomene 17. listopad tradičně u pomníku Obětem bojů za svobodu a u lavičky Václava Havla

Mnichovo Hradiště si připomene 17. listopad tradičně u pomníku Obětem bojů za svobodu a u lavičky Václava Havla

Píše se rok 1939. V Protektorátu Čechy a Morava probíhají už od 28. října demonstrace. Po smrtelném zranění studenta Jana Opletala hrozí, že protesty přerostou v něco většího, a tak okupanti rozhodují o tvrdém zákroku. 17. listopadu jsou na tři roky uzavřeny české vysoké školy, několik vůdců studentského hnutí je bez soudu popraveno a na 1200 dalších je odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Jednání nacistického Německa mezinárodní společenství odsoudí.

Malíři, sochaři, grafici, hudebníci, stavitelé či fotografové. Na mnichovohradišťském hřbitově se vzpomínalo na místní umělce

Foto: Petr Novák

Druhou listopadovou sobotu, 9. listopadu dopoledne, pořádalo Muzeum města Mnichovo Hradiště tradiční událost, kterou byla komentovaná procházka po místním hřbitově – Významní zesnulí 2024. Hlavním tématem letošní procházky bylo vzpomínání na umělce. Po trase jsme se postupně zastavili u jednotlivých předem vytipovaných hrobů, pracovníci muzea u nich zapálili svíčku a o zesnulém řekli pár slov.

Vznikne o LIAZu dokumentární série? Muzeum zaznamenalo desítky hodin rozhovorů s pamětníky

Ve středu 6. listopadu se v obřadní síni radnice konalo setkání, jehož cílem bylo poděkovat všem, kteří se rozhodli o své vzpomínky na LIAZ podělit. Foto: město Mnichovo Hradiště

Už během příprav loňské akce 70 let LIAZu v Mnichově Hradišti se začal muzejní fond věnovaný výrobci nákladních automobilů dramaticky rozšiřovat. V roce 2023, který byl vyhlášen „rokem LIAZu“, se dařilo městskému muzeu získávat fotografie, videozáznamy, identifikovat členy pracovních kolektivů a také zaznamenávat vzpomínky pamětníků z řad bývalých zaměstnanců. Některé z těchto rozhovorů jste si mohli přečíst na stránkách Kamelotu, mezitím jich však proběhly desítky dalších. Jaké budou mít využití? Jasno zatím není, ve hře je ale i dokumentární série.

Senioři navštívili zámek Zruč, hrad Český Šternberk a klášter Sázava. Příště se vydají za relaxací a odpočinkem do termálních lázní Cieplice

Celý výlet jsme zakončili v prostorách Sázavského Kláštera, který je spojován s českým patronem, sv. Prokopem. Foto: Senioři nejen sobě

Ve sváteční pondělí 28. října jsme se vydali s naším spolkem Senioři nejen sobě na další výlet. Navštívili jsme hned tři významné památky: zámek Zruč, hrad Český Šternberk a klášter Sázava.

Zámek Zruč nám nabídl fascinující pohled do minulosti. Jeho bohatá historie sahá až do středověku a při jeho prohlídce jsme se seznámili s různými stavebními slohy a dozvěděli informace o životě mocného rodu Kolowratů i neméně slavného rodu Schebků.

Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Studničný

Svatba Miroslava Studničného, 1949

Rod Studničných, který má původ v Honsobě, se rozrostl do širokého okolí. Odkud přišel v roce 1730 Jan Studničný (nebo jeho rodiče) do Honsoba, kam se přiženil k Elizabetě (později čp. 6), zatím nevím. Rodiny měly hodně dětí (až devět), které často umíraly. Václav Studničný (1813–1889) přešel do Bud čp. 18 a odtud se rod rozšířil do Bakova nad Jizerou (stavitel Studničný), Maníkovic a okolních vsí. Já jsem se držel jen jedné větve, která skončila ve Veselé čp. 43, 46, 49. I tak měla hodně odboček v Honsobě, Budách a Veselé.

Stránky

Odběr novinek o Mnichovohradišťsku

Přihlaste se k odběru informací e-mailem, aby vám už žádná z novinek na Mnichovohradišťsku neunikla!

Go to top