Příjmení Stránský bylo odvozeno od místa, kde dotyčný bydlel – na stráni. Velký počet příjmení i celých rodů je dán tím, že když se zakládaly osady, vybírala se pro stavbu obydlí ta část katastru, kde nebyla půda schopná orby. Stráně, kamenité pláně nebo půda horší kvality. V kopcovitém terénu vzniklo v osadě i více Stránských bez příbuzenského vztahu. Pro rozlišení proto měli ještě rozlišení například „horní Stránský“ nebo „dolní Stránský“.

Již od roku 2017 se v Domě Ludmila ve Veselé schází každý měsíc spolek nadšenců od 19 do 88 let, kteří pátrají po předcích a dalších rodopisných vazbách v našem okolí. Kromě toho si vyměňují zkušenosti s pátráním a rádi mezi sebe přijmou i úplné začátečníky, kteří by do tajů genealogie chtěli proniknout víc. A jak vyplývá z první věty článku, nezáleží ani na věku.

Rod Studničných, který má původ v Honsobě, se rozrostl do širokého okolí. Odkud přišel v roce 1730 Jan Studničný (nebo jeho rodiče) do Honsoba, kam se přiženil k Elizabetě (později čp. 6), zatím nevím. Rodiny měly hodně dětí (až devět), které často umíraly. Václav Studničný (1813–1889) přešel do Bud čp. 18 a odtud se rod rozšířil do Bakova nad Jizerou (stavitel Studničný), Maníkovic a okolních vsí. Já jsem se držel jen jedné větve, která skončila ve Veselé čp. 43, 46, 49. I tak měla hodně odboček v Honsobě, Budách a Veselé.