Příjmení odvozená z pojmenování zvířat mohou nést určitou metaforu dle podoby či jiných vlastností, na základě přezdívky, ale také domovního znamení. Příjmení Koťátko je zdrobnělinou, mohlo tedy označovat člověka malé postavy, snad i milé povahy. S jistotou ale skutečnou motivaci vzniku příjmení nevíme. V ČR máme doložena i příjmení Kočka, Kocour, Kocourek, Kotě a další. Rovněž existují odvozeniny a nářeční podoby typu Kočica, Kocúr apod. Od slova kocour mohou být odvozena příjmení i Kot, Kotek či Kotík.

Rod Míšků, konkrétně linie rodu mé babičky Marie Kolumpkové, roz. Míškové, je starým rodem, minimálně od 17. století usídleným v Malobratřicích při farnosti Boseň. Nejstarším hodnověrně doloženým nositelem příjmení je Jan Míšek, domkář v Malobratřicích, narozený kolem roku 1675. Rod Míšků je ve starší historii typickým představitelem chalupnického rodu, jehož obživa byla spojena se zemědělstvím a chovem dobytka. Mezi rodovými povoláními však kromě chalupníků nacházíme i krejčího, šafáře na velkostatku, kočího nebo nádeníka.

Příjmení Krejbich (v původní německé podobě Kreibich) pochází patrně z německého nářečního slova Kreibich = vranka, vraný kůň (středohornoněmecké slovo kreie/krewe a zdrobňující přípona -ich).