Poezie Čeňka Pekaře: KDYŽ

Poezie Čeňka Pekaře: KDYŽ

KDYŽ
i když jsem chudý, jak kostelní myš
nemám kde bydlet a mám prázdnou spíž
jdeme-li společně, koukáš se níž
//:jedno vím jistě i ty o tom sníš //:

miluju příběhy, jež maj svou vizi
když něco vzniká, tak i něco mizí
někdy je potřeba řezat a tít
odstranit všechno s čím nedá se žít
//: máš-li dost odvahy, nic není cizí
to co kdo zaseje, to taky sklízí //:

Poezie Čeňka Pekaře: VŠICHNI SPOLU SAMI

Poezie Čeňka Pekaře: VŠICHNI SPOLU SAMI

VŠICHNI SPOLU SAMI
Je v každém z nás,
ta touha: „chci Tě“
byť oba víme...na úbytě,
hrajeme spolu ty směšné drama,
v něm často pláči,
když s Tebou...sama
tak hrozně trpí í í í í m
pomluvami
byť spolu spíme... přesto sami
xxx
Je přeci v nás,
to malé dítě,
byť malé je...však ví,
že v žitě,
se vždycky kancům
skvěle daří,
nežli být sám ... a v cizím bytě
kde život vlna,
příboj citu,
z počátku dárek ... z malachitu,
voňavý dotek,
příchod jara,

Poezie Čeňka Pekaře: PÁR SLOV O LÁSCE

Poezie Čeňka Pekaře: PÁR SLOV O LÁSCE

PÁR SLOV O LÁSCE

Láska je úděl bez příčiny
Je v gatích vzadu tmavý pruh
Voňavá jako ostružiny
A opojná jak ranní vzduch

Láska je prostě mráz i v létě,
co čeká pouze na Tvé tělo,
konečné místo na lafetě,
jež k smrti ještě nedospělo.

Láska je tichá i když křičí
Jak miluje Tě do ucha
Tancuje naráz u dvou tyčí
U dvou pramenů ropucha

Láska je chladno z horké dlaně,
Tvé nahé tělo na mém laně,
jež houpe se už drahnou chvíli,
můj obdiv k němu stále sílí.

Poezie Čeňka Pekaře: NEZAPOMEŇ

Poezie Čeňka Pekaře: NEZAPOMEŇ

NEZAPOMEŇ

Probudil jsem se
zimou…

Otevřeným oknem
do ložnice,
hnusně ledově táhlo.
To od řeky,
stékající z nedalekých hor.
V tomto ročním období
ovšem nelze čekat nic jiného.
Přináší svěží ledový stisk…

Všechno je jen úhel pohledu,
připomenul jsem si jednu
ze svých oblíbených manter
a pozoroval záclonu,
v jejím vědomém tanci…

Odběr novinek o Mnichovohradišťsku

Přihlaste se k odběru informací e-mailem, aby vám už žádná z novinek na Mnichovohradišťsku neunikla!

Go to top