2. listopadu 2021 uplynulo 130 let, kdy se v Loukově u Mnichova Hradiště narodila Milada Paulová, česká historička a byzantoložka, první československá docentka a první profesorka v Československu přednášející na Karlově univerzitě.
Milada Paulová se narodila 2. listopadu 1891 v Loukově čp. 55. Jejím otcem byl cukrovarnický úředník František Paul. Její matka Anna, rozená Bernardová, zemřela 21. března 1895 na tuberkulózu. Malá Milada se tak ve svých třech letech stala polosirotkem.
V roce 1904 se Milada Paulová s otcem přestěhovala do Prahy, kde začala navštěvovat střední školu. Po soukromé přípravě složila maturitu na Akademickém gymnáziu v Praze jako externistka. V roce 1913 vstoupila na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. V lednu 1918 byla promována na doktorku filozofie.
Na počátku dvacátých let rok a půl studovala v Jugoslávii. Jejím hlavním úkolem ale bylo sebrat písemný a ústní materiál k dějinám jihoslovanského a také českého odboje. Na základě těchto materiálů po návratu napsala několik cenných prací. Za nejdůležitější, Jugoslavenski odbor. Povijest jugoslavenské emigracije za svjetskog rata od 1914.-1918., byla navržena na docentku. Kolokvium a přednášku na zkoušku absolvovala v roce 1925 a stala se první docentkou Karlovy univerzity. Byla první ženou v Československu, která získala právo přednášet na univerzitě.
Svému celoživotnímu dílu se věnovala i v dalších letech, kdy vznikly knihy Kongres potlačených národností Rakouska-Uherska v Římě roku 1918, Jihoslovanský odboj a česká Maffie (díl 1), Masaryk a Jihoslované, Dějiny Maffie: odboj Čechů a Jihoslovanů za světové války 1914–1918 a další drobné články.
V roce 1935 byla jmenována mimořádnou profesorkou a po druhé světové válce řádnou profesorkou s účinností od 28. října 1939. Stala se tak první profesorkou v Československu. Po druhé světové válce se zaměřila především na byzantologii, ke které ji vedl její učitel Jaroslav Bidlo.
Dílo o vnitřním odboji zakončila až na sklonku života, na konci šedesátých let, knihou Tajný výbor Maffie a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918.
Zemřela 17. ledna 1970 v Praze. Pohřbena je v rodinné hrobce v Loukově.
Odkaz Milady Paulové zůstává živý i v dnešní době. Stala se průkopnicí vzdělaných a mimořádně schopných žen, které se dokázaly prosadit v akademickém prostředí a přispěly k rozvoji svých vědních oborů. Musela překonat různá omezení a nedůvěru okolí a svojí vytrvalostí otevřela cestu dalším ženám, které dnes působí na akademických pracovištích po celé České republice.
V roce 2009 byla Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ustanovena cena Milady Paulové, která je každoročně udílena ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.
Zdroje:
