Máme tu téma, které se netýká jen Mnichovohradišťska, ale s každodenním životem lidí (nejen) v mešních regionech souvisí. Víte, jak správně postupovat, pokud naleznete cizí občanský průkaz či jakýkoliv jiný doklad? Mnoho lidí tápe. Častým nešvarem moderní doby je sdílení fotografií nalezených dokladů na sociálních sítích (na osobních profilech, ale také v různých regionálních skupinách) v dobré víře, že tímto způsobem se najde jejich držitel. Ve skutečnosti ale tento postup může způsobit více škody než užitku. Nejen na tento nešvar se pojďme podívat blíže.
Je legální a správné sdílet fotografie nalezených dokladů na sociálních sítích?
Sdílení fotografií nalezených dokladů na sociálních sítích nelze doporučit. Můžete se dostat do konfliktu s právními předpisy o ochraně osobních údajů, občanským zákoníkem, zákonem o občanských průkazech a v některých případech i trestním zákoníkem.
Jak připomíná Hana Malá z odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra, zákon o občanských průkazech zakazuje pořizovat kopii občanského průkazu bez souhlasu jeho držitele. Kdo tento zákaz poruší, dopouští se přestupku, za který lze uložit pokutu až 10 tisíc korun.
Pořizování kopií jiných dokladů právní předpisy výslovně neupravují, přesto může být jejich sdílení na sociálních sítích v rozporu s legislativou:
- Pokud doklad obsahuje osobní údaje, je sdílení jeho obsahu v rozporu s předpisy v oblasti ochrany osobních údajů.
- Kdo sdílí fotografii dokladu na sociálních sítích, může se také v případě, že údaje z dokladu budou zneužity, vystavovat riziku, že po něm bude vyžadována náhrada škody v občanskoprávním řízení.
- V případě zveřejnění fotografií bankovních karet lze ještě odkázat na trestní zákoník, podle něhož lze zpřístupnění nepřenosného platebního prostředku bez souhlasu oprávněného držitele jiné osobě potrestat mimo jiné odnětím svobody až na dva roky. Pokud tedy by zveřejnění fotografií platební karty umožňovalo její zneužití, nelze vyloučit, že by takové jednání mohlo být posouzeno jako její zpřístupnění jiné osobě.
Sdílení nalezených dokladů je ale nesmyslné i z věcného hlediska, a to i když část údajů na snímku anonymizujete. Kromě možnosti zneužití je zde také riziko nepřiměřené veřejné ostudy držitele dokladu. Hrozí také nekontrolované a nežádoucí sdílení i po návratu dokladu držiteli, protože řada uživatelů sociálních sítí si nevšimne data příspěvku. A nezapomínejme na možnost, že nalezený doklad může patřit oběti trestného činu.
Doklad má zkrátka určitou právní váhu a podle toho by se s ním mělo zacházet. Zveřejňování jeho fotografií na sociálních sítích k takovému zacházení rozhodně nepatří.
Jaký je tedy správný postup občana v případě nálezu?
Zjednodušeně řečeno odevzdat doklad na obecní úřad, Policii ČR nebo instituci, která doklad vydala. Pojďme si to však přiblížit v širších souvislostech:
Obecně by jednání nálezce nemělo umožňovat či usnadňovat zneužití ztracených dokladů, ale naopak mu předcházet. Nejpřísněji je v právních předpisech upravena problematika občanských průkazů a cestovních dokladů (viz níže).
Na nález ostatních dokladů se dá aplikovat občanský zákoník, podle kterého platí, že ten, kdo najde ztracenou věc, je povinen vydat ji vlastníkovi.
Matoucí ovšem může být, že vlastníkem průkazu bývá instituce, která průkaz vydala, nikoliv jeho držitel.
Někoho by možná napadlo vypátrat držitele průkazu „na vlastní pěst“ nebo poslat doklad na adresu, která je na něm uvedena. Pomineme-li fakt, že držitel není vlastník (viz výše) a že je tedy tento postup proti zákonu, není to postup vhodný ani z hlediska praxe. Možná vypadá na první pohled jednoduše, ale vypátrání a kontaktování držitele zabere ve většině případů víc času než návštěva úřadu nebo policie. V případě odeslání poštou riskujete časovou prodlevu, ztrátu zásilky, případně skutečnost, že se držitel dokladu na dané adrese dlouhodobě nezdržuje. A v neposlední řadě mohlo před nálezem dokladu dojít ke zneužití třetí osobou. Pro držitele průkazu je pak riziko, že bude vystaven nepříjemným situacím z toho vyplývajícím, do kterých bude zapleten i nálezce. Zjednodušeně řečeno, jakmile držitel – byť jen dočasně – ztratí přehled o tom, kde se jeho doklad nachází a kdo s ním může disponovat, již by věc měla řešit policie nebo úřad. Ty mají zároveň i větší kompetence a možnosti k vypátrání osoby, které doklad patří.
Pro doplnění dodejme, že není-li vlastník znám, je nálezce tak jako tak povinen odevzdat nalezenou věc obci, na jejímž území k nálezu došlo. Zákon pak dále upravuje postup, jakým obec ohledně nálezu postupuje. Pokud je doklad nalezen ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, může je nálezce odevzdat také provozovateli těchto zařízení, který by se měl zachovat podle zvláštních právních předpisů, případně postupovat, jako by sám byl nálezcem.
Konkrétní specifika jednotlivých dokladů přinášíme níže:
Občanské průkazy
Podle zákona o občanských průkazech je povinen každý, kdo nalezne cizí občanský průkaz, odevzdat jej neprodleně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (tj. úřadu vydávajícímu občanské průkazy) nebo Policii ČR.
- Obecní úřad obce s rozšířenou působností nalezený občanský průkaz znehodnotí a provede související úkony v informačním systému.
- Policie ČR zašle nalezený občanský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
- Zákon o občanských průkazech nestanoví žádnou působnost městské policie na úseku občanských průkazů. Nicméně pokud tam někdo nalezený občanský průkaz odevzdá a městská policie ho přijme, měla by jej postoupit příslušnému obecnímu úřadu.
„Odevzdáním nalezeného občanského průkazu skončí jeho platnost. Nalezený občanský průkaz se občanovi nevrací a nemůže ho nadále používat,“ dodává Hana Malá.
Cestovní doklady
„Odevzdávání nalezených cestovních dokladů je upraveno v zákoně o cestovních dokladech. Zde je uvedeno, že kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, popřípadě matričnímu úřadu, Policii ČR nebo – v případě nálezu v zahraničí – zastupitelskému úřadu,“ upřesňuje Hana Malá.
Průkaz zdravotního pojištění
„Právní předpisy týkající se problematiky veřejného zdravotního pojištění neobsahují pravidla, jak postupovat v případě nálezu ztraceného průkazu. V zákoně o veřejném zdravotním pojištění je pouze uvedeno, že pojištěnec je povinen oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce,“ říká Viktorie Plívová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
Konkrétně na průkazu pojištěnce VZP je uvedena informace, aby byl průkaz v případě nálezu vrácen na adresu sídla pojišťovny.
„VZP ČR pak má vlastní nástroje na to, jak kontaktovat pojištěnce ohledně nálezu ztraceného průkazu a případně vystavení nového,“ dodává Viktorie Plívová.
Obdobný postup lze doporučit i u průkazů ostatních zdravotních pojišťoven.
Řidičské průkazy
Postup občana při nálezu řidičského průkazu také není v zákoně výslovně upraven, nicméně vychází se z občanského zákoníku a z obecných doporučení Policie ČR. V případě, že občan nalezne řidičský průkaz, měl by jej podobně jako v případě občanského průkazu odevzdat na obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo na nejbližším oddělení Policie ČR.
I další postup je obdobný jako u nalezeného občanského průkazu. „Pokud má Policie ČR či městská policie nalezený doklad, předává ho obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který ho vkládá v rámci informačního systému do režimu tzv. ‚pátrání‘,“ popisuje tiskový mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.
Bankovní karty
„Karty vydané tuzemskými bankami většinou na rubu uvádí, že při nálezu mají být vráceny dané bance. Stejně tak je možné kartu odevzdat Policii ČR či na obecním úřadě,“ sdělila nám mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Průkazky soukromých subjektů
Ani průkazky a čipové karty soukromých subjektů (zaměstnavatelé, školy, dopravci, knihovny, spolky…) není kvůli ochraně osobních údajů a riziku zneužití vhodné sdílet na sociálních sítích. Je doporučeno je odevzdat organizaci, která průkaz vystavila.
Shrnutí:
- Nesdílejte fotografie nalezených dokladů na sociálních sítích.
- Nepokoušejte se držitele dokladů vypátrat „na vlastní pěst“, jakkoliv to zní lákavě a jednoduše. Nese to s sebou rizika.
- Zvláště obezřetní buďte v případě dokladů vydávaných státem (občanské průkazy, cestovní doklady a řidičské průkazy). Ty vždy odevzdejte na obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo na Policii ČR.
- Městská policie nemá povinnost od vás nalezené doklady přijmout, má však o problematice právní povědomí a je z její strany vhodné tak učinit, aby předešla svévoli nálezců a kontroverzním situacím. Pokud nalezený doklad přijme, odevzdá jej na úřad obce s rozšířenou působností.
- Průkazky a karty bank, zdravotních pojišťoven a dalších subjektů (zaměstnavatelé, školy, dopravci, knihovny, spolky…) odevzdejte těmto subjektům.
Z některých internetových diskusí vyplývá, že správný postup při nálezu dokladu neznají nejen sami občané, ale mnohdy údajně ani odborná veřejnost, například někteří úředníci, což nálezce odrazuje, a proto se uchylují k některým zmíněným nesprávným postupům. O své vlastní zkušenosti s touto problematikou se můžete podělit na redakce@mnichovohradistsko.cz. Podnětné informace využijeme v dalších článcích.
Zdroje:
- vyjádření Hany Malé, pracovnice odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra
- vyjádření Petry Vodstrčilové, mluvčí ČNB
- vyjádření Františka Jemelky, tiskového mluvčího Ministerstva dopravy
- vyjádření Viktorie Plívové, tiskové mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech
- zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech
- zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
- zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR)
- zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
