Lidé z Mnichovohradišťska za války zachránili život britskému vojákovi. Jeho syn přijel po 77 letech potomkům zachránců poděkovat

Slavnostním vyvrcholením návštěvy Cyrila Evanse bylo v sobotu 21. května setkání v Mnichově Hradišti. Foto: Petr Novák
Během pobytu v Čechách Cyril Evans (vlevo) položil květiny k hrobům statečných zachránců. Na snímku u hrobu rodiny Pravdovy. Foto: Jiří Zeman
Cyril Evans (třetí zleva) před budovou mlýna Růtových v Dolní Bukovině, kde se jeho otec ukrýval. Hospodář ho vydával za hluchoněmého, aby ho skryl před Němci, kteří uprchlé zajatce hledali. Foto: Jiří Zeman
Fotoalbum s poznámkami bylo významnou indicií pro pátrání po osudech Boba Evanse. „Město Mnichovo Hradiště, kam tatínek uprchl. Některým jeho obyvatelům dlužíme dluh, který nikdy nemůže být splacen.“ Foto: archiv Cyrila Evanse

Cyril Evans z Velké Británie čekal desítky let na jedinečný životní zážitek – příležitost se setkat s potomky rodin, které za druhé světové války zachránily život jeho otci.

Místní rodiny Růtových a Pravdových za druhé světové války riskovaly své vlastní životy, aby pomohly zachránit životy lidí pro ně zcela neznámých – vojáků, kterým se podařilo uprchnout z německého zajetí. Jedním z uprchlých zajatců byl Robert (Bob) Evans z Velké Británie. Jeho syn Cyril Evans nyní po 77 letech na několik dní přiletěl do České republiky, aby mohl potomkům zachránců osobně poděkovat.

Během pobytu v Čechách Cyril Evans (vlevo) položil květiny k hrobům statečných zachránců. Na snímku u hrobu rodiny Pravdovy. Foto: Jiří Zeman
Během pobytu v Čechách Cyril Evans (vlevo) položil květiny k hrobům statečných zachránců. Na snímku u hrobu rodiny Pravdovy. Foto: Jiří Zeman

Během pobytu v Čechách Cyril Evans položil květiny k hrobům statečných zachránců a prohlédl si mlýn rodiny Růtových v Dolní Bukovině, kde Bob našel úkryt. Ve mlýně pomáhal a hospodář ho vydával za hluchoněmého, aby ho skryl před Němci, kteří uprchlé zajatce hledali.

Cyril Evans (třetí zleva) před budovou mlýna Růtových v Dolní Bukovině, kde se jeho otec ukrýval. Hospodář ho vydával za hluchoněmého, aby ho skryl před Němci, kteří uprchlé zajatce hledali. Foto: Jiří Zeman
Cyril Evans (třetí zleva) před budovou mlýna Růtových v Dolní Bukovině, kde se jeho otec ukrýval. Hospodář ho vydával za hluchoněmého, aby ho skryl před Němci, kteří uprchlé zajatce hledali. Foto: Jiří Zeman

Dle dostupných informací Bob po útěku ze zajetí také pracoval v kině, které bylo tehdy provozováno v mnichovohradišťské sokolovně. I její prostory si nyní Cyril Evans prohlédl.

Slavnostním vyvrcholením návštěvy Cyrila Evanse bylo v sobotu 21. května setkání v Mnichově Hradišti na radnici za účasti starosty Mnichova Hradiště Ondřeje Lochmana, starosty Kláštera Hradiště nad Jizerou Jiřího Navrátila, rodin zachránců, pracovníků Muzea města Mnichovo Hradiště a dalších lidí, kteří se podíleli na dohledávání informací.

„Statečné rodiny bezpochyby zachránili otcův život. A to je dluh, který nemůžete nikdy splatit. Protože bez statečnosti těchto lidí bychom tady dnes nebyli,“ pronesl s dojetím Cyril Evans na setkání.

A jak se vlastně podařilo Cyrilu Evansovi potomky otcových zachránců vypátrat? Bob o letech strávených v zajateckých táborech moc nemluvil, ale dochovalo se fotoalbum z 15letého období, které strávil v britské armádě, včetně let strávených v zajetí. V albu je například fotografie mladé Milušky Růtové, dcery mlynáře Josefa Růty a jeho manželky Růženy, fotky manželů Pravdových a dalších, kdo Bobovi pomáhali.

Fotoalbum s poznámkami bylo významnou indicií pro pátrání po osudech Boba Evanse. „Město Mnichovo Hradiště, kam tatínek uprchl. Některým jeho obyvatelům dlužíme dluh, který nikdy nemůže být splacen.“ Foto: archiv Cyrila Evanse
Fotoalbum s poznámkami bylo významnou indicií pro pátrání po osudech Boba Evanse. „Město Mnichovo Hradiště, kam tatínek uprchl. Některým jeho obyvatelům dlužíme dluh, který nikdy nemůže být splacen.“ Foto: archiv Cyrila Evanse

Některé osoby z fotografií ještě nebyly dopátrány. Klíčové pro další hledání byly také fotografie budovy sokolovny, a především mlýna Růtových.

Pátrání po rodinách zachránců začalo už začátkem 80. let, kdy Cyril Evans s dalšími příbuznými začal shánět informace od tehdejší československé ambasády, ale neúspěšně. V 90. letech kontaktovali českou i slovenskou ambasádu. Nevěděli totiž ani to, jestli se místo Bobova úkrytu nacházelo v Česku, nebo na Slovensku. Stále nemohli nic najít. Možná i proto, že popisek v albu byl zkomolen – místo německého názvu pro Mnichovo Hradiště Münchengrätz bylo uvedeno Michengrads.

Léta ubíhala a v únoru 2021 zadal Cyril Evans do internetového vyhledávače text ze zadní strany jedné z fotografií, „mlýn Bukovina Klášter“. Počítač mu ukázal článek ze zpravodaje obce Klášter Hradiště nad Jizerou, ve kterém František Syrovátko představoval čtenářům mlýny na Zábrdce. A najednou se před očima Cyrila Evanse objevila zcela stejná fotografie mlýna, kterou měl doma. Pomocí internetového překladače si celý článek přeložil a kontaktoval e-mailem šéfredaktorku zpravodaje Michalu Mydlářovou. Navzájem si vyměnili další informace Michala Mydlářová zkontaktovala další osoby, na základě čehož se postupně začaly rýsovat další podrobnosti a kontakty na rodiny zachránců. V příběhu je však dosud spousta otázek a nejasností, které přímo vyzývají k tomu, aby byly zodpovězeny a objasněny. S jakoukoliv indicií k dalšímu doplnění příběhu se můžete obracet na mnichovohradišťské muzeum (muzeum@mnhradiste.cz).

Cyril Evans odletěl domů do Velké Británie v neděli 22. května 2022. Toto datum nezvolil náhodně. Jedná se totiž o 77. výročí ode dne, kdy jeho otec po pětiletém zajetí odlétal z Prahy zpět domů.

 

Kategorie: 

Odběr novinek o Mnichovohradišťsku

Přihlaste se k odběru informací e-mailem, aby vám už žádná z novinek na Mnichovohradišťsku neunikla!

Go to top