V Mnichově Hradišti se po 83 letech opakovala historie. Naštěstí to bylo jen v pozitivním duchu, a sice v podobě slavnostního odhalení pomníku Václava Budovce na náměstí. Poprvé k němu došlo 17. července 1938, podruhé 7. listopadu 2021.
Slavnostního odpoledne se zúčastnili vzácní hosté: hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Martin Holý, starosta Turnova i starostové dalších okolních obcí, zástupci Jednoty bratrské, dobrovolných hasičů, skautů, baráčníků a další představitelé společenského života ve městě. A vysoká byla i účast veřejnosti.
Program zahájil ve 14 hodin Dětský pěvecký sbor Zvonky a poté následovaly projevy hostů. Starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman připomněl historii sochy, ředitel Historického ústavu AV ČR Martin Holý samotnou Budovcovu osobnost. Hejtmanka Petra Pecková zmínila důležitost inspirace z pozitivních okamžiků naší historie, kterou spatřuje právě v podobě se slavnostním odhalením sochy v roce 1938. Správce sboru Jednoty bratrské Mnichovo Hradiště Ivo Šrajbr na závěr zdůraznil důležitost Budovcovy osobnosti pro Jednotu bratrskou, a především Budovcovo heslo: „Jiní stavěli nám, my našim potomkům. To vše pomine. Chvátejme k nebeským příbytkům.“ To je vytesáno na pamětní desce na tzv. Budovcově křídle mnichovohradišťského zámku.
Po samotném odhalení pomníku se v 15 otevřela expozice v radniční věži s komentovanými prohlídkami pracovníků Muzea města Mnichovo Hradiště.
Václav Budovec z Budova (1551–1621) byl český politik, diplomat a spisovatel, významná postava politického a náboženského života českého stavovského státu. Do dějin se výrazně zapsal jako spolutvůrce Majestátu Rudolfa II. z roku 1609, listiny zaručující náboženskou svobodu. Sám jako hluboce věřící člověk, stoupenec Jednoty bratrské, člen direktoria, patřil v letech 1618–1620 k vůdčím a politicky nejvýraznějším osobnostem stavovského odboje. Je spoluautorem textů (druhé) stavovské Apologie, po nástupu Friedricha Falckého na český trůn se stal královským komorníkem a prezidentem apelačního soudu. V roce 1602 zdědil po svém strýci Kryštofovi Mnichovo Hradiště. Začal jej zvelebovat a rozšiřovat, nejprve o Zásadku, v roce 1612 i o panství klášterské. Významně se zasloužil o rozvoj samotného Mnichova Hradiště a mimo jiné zde v roce 1606 vybudoval renesanční zámek. Byl popraven 21. června 1621 na Staroměstském náměstí jako jeden z 27 vůdců stavovského povstání.
O vytvoření Budovcova pomníku se v Mnichově Hradišti začalo uvažovat roku 1921 při příležitosti 300. výročí Budovcovy popravy. Po různých peripetiích a diskuzích se k vlastní realizaci přikročilo až v roce 1936. Jako autor byl v soutěži vybrán sochař Josef Bílek z Hořic. Hotový pomník Václava Budovce z Budova byl odhalen v neděli 17. července 1938. Záhy však začaly pro sochu politicky těžké časy. Snahy o odstranění v době okupace byly sice zažehnány, v roce 1950 však byla z náměstí přemístěna do zámeckého parku, kde zůstala až do srpna letošního roku. Po krátké přestávce, kterou strávila v restaurátorské dílně, opět zdobí mnichovohradišťské náměstí, kde byla slavnostně odhalena 7. listopadu 2021.
Starosta města Ondřej Lochman. Foto: Petr Novák
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Foto: Petr Novák
Ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Martin Holý. Foto: Petr Novák
Správce sboru Jednoty bratrské Mnichovo Hradiště Ivo Šrajbr. Foto: Petr Novák
