V sobotu 17. července se konal námi všemi dlouho a netrpělivě očekávaný závod triatlonové sezóny Antosh Man 2021. Počasí bylo, jaké bylo, do jisté míry triatletům vůbec nefandilo a z nebe se spouštěla jedna kapička za druhou, že to vydalo na pěkný lijavec. Jenže Antosh Man není závod pro žádné slečinky, a tak já „cukrová panenka“ si na svou příležitost musím holt minimálně jeden rok počkat.
Nechci se dlouze rozepisovat o pravidlech tohoto dnes již legendárního hradišťského závodu. A slovo „legendární“ užívám s veškerou vážností, takže to ode mě není nějaký fórek. Jen ve zkratce:
Start je od Antosh hospody (nemám rád tato anglická pojmenování), následuje běh městským lesoparkem „Na Kamínky“, kde se již odděluje zrno od plev, pak se volným stylem plave Jizerou na Klášter. Tam je připravené, pořadatelem a „Bábou“ bedlivě střežené, depo jízdních biků. Takže šlápnout do pedálů a cyklosměr Klášter. Trasa závodu končí před Antosh pubem, kde ještě čerstvý závodník nebo závodnice odhodí kolo a jde si polknout půl litru piva. Což je podle mnohých nejtěžší disciplína, ale jsou i tací borci, a nebudu jmenovat, kteří se na pití piva specializují. A po zdolání těchto všech čtyř disciplín je znám Antosh Man pro onen rok. Jenže rok 2021 je speciální v tom, že v řece Jizeře teče spousty vody a je nebezpečná, a to nejen svou barvou, která je, mírně řečeno, nepřirozená, proto bylo plavání pro tento rok zrušeno. Což hodnotím jako rozumnou věc v tomto do jisté míry punk závodu.
Ještě, a to musím, protože by mi neodpustili, jmenovat tři otce myšlenky tohoto závodu. Nám dobře známého pana Jaroslava „Kášu“ Kastnera, pana Ondřeje „Úmu“ Umáčeného a v neposlední řadě pana Luboše „Peeda“ Šmída. Tito tři, jinak velcí individualisté, se dali dohromady a vznikl již zmíněný závod. Díky patří ovšem všem, kdo se okolo závodu motají a zabezpečují jeho hladký průběh.
Tím vším chci naznačit, že letošní rok byl v mnohém specifický, ale myšlenka zůstala stejná. A to udělat něco zajímavého pro Hradišťáky, a nejenom pro ně.
Zevrubný popis závodu jsem podal, jen letos chybělo to plavání, zato bylo mnohem víc kola, a v tom dešti a dusnu to bylo vážně obtížné. Protože historie zná jen vítěze, musím ještě uvést výsledky: V ženách první a pro letošek jediná účastnice byla Nikola Zimová Antošová, za muže si připsal prvenství Roman „Kóša“ Košek a v dětské kategorii zvítězil jako každý rok Jan „Hofik“ Hofreiter.
Snad příští rok bude již to plavání, trasa závodu má projít pár změnami.
Takže v roce 2022 i z full and new version na shledanou se těší Radek Žďánský
