O volební účasti, plánech do budoucna i předávání starostenského úřadu s Jiřím Plíhalem, který po osmi letech vystřídal Ondřeje Lochmana v čele města.
Žijeme pro Hradiště dosáhlo rekordního volebního výsledku, na druhou stranu byla v Mnichově Hradišti historicky rekordně nejnižší volební účast v komunálních volbách. Jak výsledek vnímáte a jak hodláte pracovat s tou částí obyvatelstva, které se může příští čtyři roky zdát, že nemá ve vedení města zastoupení?
Samozřejmě je škoda, že jsme neměli víc kandidujících subjektů. Část lidí si proto určitě řekla, že výsledek je předem jasný, a tak není třeba k volbám chodit. Do určité míry to je pravda. S ODS máme výbornou zkušenost z minulých volebních období a rovněž mnoho shodných programových bodů, a tak se nám i koaliční dohoda uzavírala velice snadno. Abychom se však neuzavřeli v nějaké bublině, oslovujeme s nabídkou míst ve výborech a komisích lidi, kteří byli v minulosti na jiných než našich kandidátkách, například kandidáty ČSSD, a chceme zapojit do práce pro město co nejširší komunitu.
Ondřej Lochman vám v minulých dnech předával kancelář. Jak probíhá přebírání funkce starosty?
Vzhledem k tomu, že jsem od července místostarostou na plný úvazek, měl jsem možnost se detailně seznámit s chodem radnice už během uplynulých měsíců. To znamená, že s Ondřejem jsme teď prošli jednoduchý předávací protokol, předali si přístupy do některých systémů a databází, podepsali stav pokladny a provedli další podobné formality. V následujícím půlroce budeme ještě řešit například post v představenstvu Vodovodů a kanalizací, ale díky tomu, že Ondřej zůstává místostarostou, nemusíme nutně předávat vše. Máme velkou výhodu kontinuity, a to zdaleka nejen v tomto ohledu.
Jak si v tříčlenném vedení města rozdělíte kompetence?
S místostarostou Honzou Marešem jsme se domluvili, že nechceme „dvojkolejnost“, nebudeme se dublovat, takže každý z nás bude zodpovědný za konkrétní investiční akce, rozdělíme si kapitoly v rámci plánování rozpočtu apod. Například Honza se teď staral o školku, mně zůstává lávka u Kofoly. Na starostovi pak samozřejmě zůstává reprezentace města nebo kontakt s médii. Ondřej bude naše pražská spojka. Bude ve styku s centrálními úřady a využije svých kontaktů a styků při získávání dotací či při posouvání vybraných projektů, kde potřebujeme součinnost se státními institucemi. Z každodenního běhu věcí ovšem vystupuje. Společně se budeme určitě potkávat nad strategickými tématy.
Už od května, kdy jste se začal podílet na vedení města, jste daleko víc vidět. Jak se sžíváte s úkoly, které souvisejí s reprezentací?
Určitě se nebojím mluvit před lidmi, na druhou stranu jsou situace, které pro mě jako řečníka jednoduché nejsou. Mám na mysli zejména akce, které hrají na citlivou strunu. Například hned jedna z prvních takových akcí, která se mnou dost zamávala, bylo vyřazení dětiček z mateřské školy. Hned jsem si vzpomněl na naše děti a musím se přiznat, že jedno oko nezůstalo suché. Tohle si budu muset trochu nacvičit. (smích) Každopádně se se všemi rád setkám 17. listopadu u lavičky Václava Havla, což je jedna z blízkých akcí, na kterých jako starosta vystoupím.
Co se týče nadcházejících úkolů, připravuje město aktualizaci strategického plánu ve spolupráci s veřejností?
Jednoznačně. Počítám s realizací po domluvě s projektovým týmem města do poloviny příštího roku. Jednak potřebujeme tento dokument aktuální kvůli dotacím, jednak by měl odrážet hlasy obyvatel. Přestože současný strategický plán platí až do roku 2025, je možné, že z radnice vidíme priority někde jinde než zbytek města. Doba se navíc posunula a dnes řešíme řadu nových témat, která při minulém pořizování strategického plánu ještě vůbec nebyla na stole. Rád bych realizoval opět fyzická setkání, a to za účasti profesionálního facilitátora.
Jaké budou největší úkoly, s nimiž se bude vedení města potýkat v nadcházejícím období?
Za největší úkol považuji rozvoj kapacity školských zařízení. V tomto případě ale půjde o projekt na deset let. V říjnu jsme vyhlásili architektonickou soutěž, na jejímž konci budeme mít zpracovatele studie areálu školy ve Studentské ulici. Plánujeme tam nové školní křídlo o devíti učebnách a sportovní halu. Realizace ale bude odvislá od dotací. Bez nich dnes, v době, kdy nová školní budova musí být pasivní stavbou a je třeba počítat s náklady na jednoho žáka ve výši 1,5 milionu korun, to realizovatelné není. Dále musíme dokončit revitalizaci náměstí, zrekonstruovat Klub – když jdu do práce a ze Studentské ulice přicházím na náměstí, budova Klubu, která je v hrozném stavu, mě vždycky praští do očí – nebo postavit lávku přes Jizeru u Kofoly, kde budeme mít nového dodavatele. Co se týče rozvojových plánů, budeme se snažit o rozšiřování města a zejména obytné zástavby v lokalitě Jihozápadního města mezi Salabkou a silnicí na Českou Lípu, kde má podpora bydlení smysl z hlediska infrastruktury, dopravy nebo vzdálenosti od škol.
Několik let nazpět byly obrovským tématem průmyslové areály v okolí města. Rýsuje se nějaký nový záměr typu VGP Parku?
V lokalitě Haškova o žádném záměru nevíme. Byly tu náznaky, že v sousedství firmy Linpac by se snad měl nějaký investor zajímat o možnost něco tu postavit, ale nic hmatatelného nemáme. Co se týče pozemků římskokatolické farnosti, víme, že farnost byla oslovena ze strany ŠKODA AUTO s dotazem, zda jsou pozemky v majetku farnosti na prodej. Na město se automobilka obrátila rovněž, a to s dotazem, co konkrétně lze na dotčených pozemcích postavit. Odkázali jsme ji na platný územní plán. Pokud by ale ŠKODA tyto pozemky opravdu získala, věřím, že by šlo o ideální stav. Společenská odpovědnost automobilky je známá a věřím, že by si přinejmenším hleděla zákonů.
V jaké ekonomické kondici město vstupuje do nového volebního období? Bude muset omezovat výdaje na investiční projekty?
K 30. září 2022, jsme měli na běžných účtech 141,5 milionu korun. Ke konci roku očekáváme, že na nich bude asi 80 milionů. O tom, že městské finance jsou zdravé, se mohou zájemci přesvědčit ve výkazech, které jsou k dispozici na portále https://monitor.statnipokladna.cz. Pokud se některé investiční akce zpožďují nebo neběží podle plánu, nejde o to, že bychom na ně neměli peníze. Jde o problémy na straně dodavatelů, například s dodávkou materiálu nebo nedostatkem pracovních sil. Ať se bude ekonomická situace vyvíjet jakkoliv, budeme k městským financím přistupovat jako řádní hospodáři.
Zdroj: město Mnichovo Hradiště
