Poezie Čeňka Pekaře: ŠEST ŽIVOTŮ

ŠEST ŽIVOTŮ

Kam se poděly všechny melodie
které po celou dobu, tak ráda rozdávala
aby te
tady
ležíce u mých nohou
bez hlasu, známek života
a možnosti se projevit
mě svým velkým
do duše otevřeným okem
pozorovala…

Co taky jiného mohla dělat
nežli trpělivě, mlčky čekat
a doufat
v zázrak stvoření
že snad jednou pochopím
a opět ji pohladím po životech…

Beru Tě do svých rukou
hladím po oblých bocích
štíhlém krku a mé ruce
jindy se chvějící
jsou náhle klidné…
Snad vlivem Tvého doteku
vzájemných vzpomínek
na prožitky harmonie
kdy jsem Tě držel v náručí
a my jsme tančili…

Hráli Gavotu…

Náhle jsem si uvědomil
že pláči
že mé slzy dopadající na Tvé čekající tělo
se splétají do strun života
a každým dopadem znějí…

Když dopadne má poslední
neb už jich víc nemám
po dlouhé době opět promluvíš:

„Jsem naladěna…“
„Pojďme Čeni tančit...“

a rozezníš prostor i čas
tím nejkrásnějším akordem
od Stvoření světa…

Mé prsty se opět dotýkají Tvých strun
a my
oba dva
právě tady a teď
v této chvíli

žijeme …

• Poezie Čeňka Pekaře: NEZAPOMEŇ
• Poezie Čeňka Pekaře: PÁR SLOV O LÁSCE
• Poezie Čeňka Pekaře: VŠICHNI SPOLU SAMI
• Poezie Čeňka Pekaře: KDYŽ
• Poezie Čeňka Pekaře: JINAKOST
• Poezie Čeňka Pekaře: NA CESTĚ OD STŘEDOBODU
• Poezie Čeňka Pekaře: NA DNĚ KALAMÁŘE
• Poezie Čeňka Pekaře: PÍSEK V HODINÁCH
• Poezie Čeňka Pekaře: VÍTR Z HOR