Spisovatelku a držitelku prestižního ocenění Zlatá stuha Michaelu Fišarovou znají zejména děti. Nejen jako jméno z obálek knih, ale i osobně z besed ve školách a knihovnách po celé ČR, Mnichovohradišťsko nevyjímaje. Několikrát zavítala třeba do Kněžmostu. Jak se jí u nás líbilo? Na jaké příhody s dětmi vzpomíná? Co doporučuje rodičům a učitelům pro rozvoj dětských čtenářských dovedností? Chystá něco i pro dospělé čtenáře? A jaký symbol má její kamínek? O tom všem se dočtete v rozhovoru.
Máte nějakou zálibu nebo koníček, který vám při psaní knih pomáhá?
Při psaní úplně ne, ale hraji pro zábavu v jednom malém pražském divadle. Při dramatizaci mých textů na besedách s dětmi tento koníček využiji.
Daří se vám nalézt téma, které zaujme děti různého věku, nebo se snažíte přizpůsobit své psaní různým věkovým kategoriím?
Knihy se spíše snažím přizpůsobit různým věkovým kategoriím, ale knížky Kamínek a Kamínek malovaný jsou určeny pro všechny věkové kategorie – od předškoláčků až po dospěláky. A knihu V bříšku, která je určena těm nejmenším, občas najdu v knihkupectví v těhotenské literatuře.
Neúnavně besedujete s dětmi na školách po celé ČR. Kolik besed ročně zvládáte?
Letos jsem přerušila učení ve škole, takže na besedy vyjíždíme i s mým hereckým kolegou téměř každý den. Je to tedy opravdu hodně setkání s malými čtenáři.
Utkvěly vám v paměti nějaké zajímavé okamžiky ze setkání s dětmi během besed?
Každá beseda je jiná a velmi inspirativní. A děti mě velmi často rozesmějí svými dotazy a i bezprostředními reakcemi. Povídala jsem si s dětmi například o jedné hlavní hrdince z mé knížky, která se nešťastnou náhodou pořeže na ruce. Strhla se velká debata o tom, kdo všechno z dětí se na ruce kdy říznul. A jeden chlapeček, aby byl se svou odpovědí „nejlepší“, vykřiknul, že si jeho maminka nedopatřením usekala na rukách všechny prsty. Paní učitelka na mě zezadu mávala, že to samozřejmě není pravda. (smích) Někdy se například malých dětí zeptám, kdo má rád knížky. A jejich odpovědi mě často pobaví – „Já na to odpovědět nechci, ale chci vám říct, že mám doma kočičku.“ (smích)
Několikrát jste besedovala s dětmi na školách i v našem okolí. Jak se vám zde líbí?
Miluji tento kraj a velice ráda se k vám do knihoven a škol na setkání se čtenáři vracím.
Vozíte s sebou kamínek. Kamínek je i jméno jedné z vašich knížek. Je v tom nějaký symbol?
Ano. Kniha Kamínek vypráví o malém hezkém kamínku a jeho putování světem. Jednou je okem sněhuláka, podruhé se ocitne v teráriu u želvy, stane se součástí lapače snů, dostane se do kapsy u kalhot… Díky dětem se neustále přesunuje z místa na místo. Před několika dny vyšla v nakladatelství Albatros kniha Kamínek malovaný. Na kamínek tentokrát holčička Amálka namaluje úsměv. A kamínek se v této knížce stává tím známým putovním. Proto i my s sebou vozíme náš putovní kamínek s úsměvem, který je s námi vždy ve školách i knihovnách, a mnohdy takové malé kamínky s úsměvem, které můj herecký kolega Mirek Reil namaloval, rozdáváme. Doufám, že kamínek s úsměvem u každého, kdo ho uvidí, takový úsměv na tváři vykouzlí.
Jaké jsou vaše tipy pro rodiče a učitele, kteří chtějí podpořit rozvoj čtenářských dovedností u dětí?
Je dobré vést děti ke čtení tím, že jim rodiče a prarodiče čtou knížky již od útlého dětství. Taková společná chvilka strávená nad knihou jejich životy velkým způsobem obohatí a dozajista tak malým čtenářům otevře ty pomyslné dveře do světa knih. Ve škole je pak velmi důležité společné čtení nahlas. Díky tomu si děti obohatí slovní zásobu, ztratí ostych a zdokonalí své vystupování. Nedílnou součástí výuky by pak měly být čtenářské dílny, které děti přivedou ke čtení, žáci seznámí s četbou své spolužáky a doporučí jim knihy, které sami přečetli.
Jak se díváte na současnou situaci v oblasti dětské literatury v České republice a jaké jsou podle vás její výzvy a příležitosti?
Myslím, že v České republice máme spoustu kvalitních českých knížek od vynikajících autorů a děti u nás mají opravdu širokou nabídku kvalitní četby.
V několika rozhovorech jste zmínila, že nevylučujete ani knihu pro dospělé čtenáře. Už se rýsuje něco konkrétního?
Nevylučuji, ale zatím si to nechám pro sebe. (smích)
Moc vám děkuji za otázky a zdravím všechny malé čtenáře a jejich rodiče a prarodiče.
Spisovatelka knih pro děti Michaela Fišarová. Foto: archiv Michaely Fišarové
Mohlo by vás také zajímat:
