26. března 2021 nás ve věku 61 let navždy opustil vozíčkář Jiří Flekna z Bakova nad Jizerou, který byl v širším regionu známý jako autor kresleného humoru.
Jiří Flekna se narodil 26. prosince 1959 v porodnici v Mladé Boleslavi. Celý život bydlel v Bakově nad Jizerou. V roce 1978 absolvoval střední odborné učiliště stavební v Praze. Následovala základní vojenská služba a poté nastoupil do Metrostavu a podílel se na stavbě metra. Celé dětství a mládí sportoval. Hrál závodně házenou, fotbal za dorost Sparty Praha, reprezentoval v šachu SOU vodní stavby.
V roce 1982, rok po vojně, v Jirkově životě přišel zlom. Původně neškodné mladické vylomeniny na jedné akci bohužel vyústily v pád z okna. Diagnóza zněla nezvratně. Kvadruplegie. První vtip vznikl v roce 1983, když byl Jirka hospitalizovaný na oddělení urologie v mladoboleslavské nemocnici. Na počátku byl ale prošlý občanský průkaz. Jirka později popisoval situaci s nadhledem sobě vlastním: „Maminka mi přinesla občanský průkaz, abych si ho podepsal. Ale já neuměl s těma rukama nic, natož se podepsat. A to stálo za úvahu změnit – bejt takhle postiženej a ještě se neumět ani podepsat. Vždyť mi nedají ani důchod! Takhle jsem dopředu myslel. Pragmaticky.“ Naučil se tedy držet tužku, ale psát se mu moc nechtělo. A tak začal kreslit.
Zmíněný první vtip se bohužel nedochoval. Jirka ho kreslil jako dárek pro tehdejšího primáře Smetanu, který byl velký nimrod. Na obrázku byl primář v zelené kamizole a prasátko, které ho vyhnalo na strom. Nemocniční prostředí pak z velké části inspirovalo Jirku i v jeho další tvorbě.
Okolo roku 1990 již měl za sebou několik výstav. První otištěný vtip mu vyšel v roce 1991 v Mladé frontě. V průběhu času měl příležitost dostat se svou tvorbou do širšího povědomí řadou výstav i tiskovin, navázal spolupráci s městem Bakov nad Jizerou, Spokojeným domovem a dalšími…
Kreslíř Petr Urban prohlásil, že vtip se musí vysedět. „Já to mám jednodušší, protože při tom ležím,“ vyprávěl vždy s úsměvem Jirka. Přesto pro kvadruplegika kreslení vtipů tak jednoduché, jak si možná představuje běžný zdravý člověk. Proto Jirka za výrazné pomoci svého švagra a synovce postupně vyvinul důležité pomůcky. Například takový úchop tužky. Nejprve si ji musel Jirka různě složitě oblepovat lepicí páskou, později pro něj švagr vyrobil speciální nástavce (dřívko na tužce přitažené šroubkem). Samotná kresba vleže se samozřejmě neobejde bez podložky nad lůžkem a speciálního nástavce. I s tím si Jirka dokázal poradit. Po načrtnutí vtipu obyčejnou tužkou přicházela na řadu kresba „načisto“. K tomu Jirkovi sloužilo plexisklo a lampička u postele, která se dala operativně umístit tak, aby mu plexisklo podsvítila.
Jak již bylo řečeno, první vtipy byly inspirovány nemocničním prostředím. Mezi další téma, které v Jirkově tvorbě vykrystalizovalo, patří handicapovaní. Je paradoxní, že zatímco některým zdravým lidem přijdou jeho vtipy na toto téma moc „drsné“, samotní handicapovaní se jimi velmi baví. Dále Jirka kreslil vtipy na témata situací ze všedního života, manželství a sexu… Jako každý kreslíř měl i on oblíbená jména postav (například Brunč) a samozřejmě má i předobrazy některých aktérů svého humoru ve skutečných lidech ve svém okolí, ale i v sobě samém.
Spolupráce Jirky Flekny se Spokojeným domovem byla doslova symbiotická nejen pokud jde o sociální služby, ale i ohledně kresleného humoru. Spokojený domov mu pomáhal s organizací některých výstav, dopravou na ně, vydáváním kalendářů a dalšími záležitostmi týkajícími se jeho koníčku, a on pro něj „na míru“ kreslil vánoční pohlednice, plakáty a další materiály.
Jirka si postupně plnil sny. Dlouho byl jeho snem první vydaný obrázek, což vyšlo. Potom zatoužil dostat se do knížky, což se mu také podařilo. Asi tři stránky mu byly věnovány v souhrnném vydání kreslířů časopisu Trnky Brnky. Dále se chtěl dostat na titulní stránku časopisu, což se díky zpravodaji Spokojeného domova podařilo dokonce několikrát. Objevil se i v několika videoreportážích na internetu i v televizi. V plánu byl ale ještě jeden sen – vydání vlastní knihy se shrnutím jak jeho celoživotní humoristické tvorby, tak i novými vtipy pro pobavení čtenářů. Ten se bohužel nesplnil.
Jiří Flekna se zapsal do místní historie také v oblasti sociálních služeb. V roce 2004 patřil mezi zakladatele obecně prospěšné společnosti Spokojený domov. Nebýt jeho, Spokojený domov by vůbec nevznikl. Právě jeho životní osud a potřeby totiž inspirovaly Kamilu Sedlákovou k založení tehdy (a v mnohém ohledu dosud) průkopnické organizace, zajišťující terénní sociální péči v takovém rozsahu, aby i lidé stejně těžce tělesně postižení jako Jirka mohli zůstat doma a nemuseli se stěhovat do pobytových zařízení.
