Přednášky o středověku, NATO i domácím vzdělávání. Exkurze do automobilky Škoda i výlet na mnichovohradišťský zámek. Šifrovací hra, hudba i řada individuálních soutěží a aktivit. To vše a mnoho dalšího mohli zažít mensané, jak si sami říkají, na svém celostátním setkání, které se konalo od 8. do 12. května v rekreačním středisku Lites Borovice.
Mensa Česko je součástí mezinárodní organizace Mensa International a sdružuje osoby, které dosáhly v testu inteligence výsledku v pásmu horních dvou procent populace. Jak sdružení uvádí na svém webu, celostátní setkání jsou samým ztělesněním Mensy – účastníky tu vždy čekají zajímaví členové, různé exkurze a přednášky, výlety, soutěže a hry, stejně jako příjemné večery strávené „pouhým“ povídáním nebo třeba zpíváním. Akce jsou určeny pro členy Mensy, jejich rodiny, přátele, ale i příznivce organizace z řad veřejnosti.
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Letošní jarní setkání pořádala liberecká místní skupina a dorazilo 154 účastníků z celé republiky. Nejmladšímu účastníku setkání byly 3 roky, nejstaršímu 66 let.
„Sháněli jsme na Liberecku místo, kde bude možnost ubytovat dostatečné množství lidí, a nakonec jsme zamířili mírně za hranice kraje, což ale vůbec nevadí. Jako místní skupina Liberec bychom měli účastníkům ze vzdálenějších míst představovat naše okolí, za které bereme Mnichovohradišťsko a Mladoboleslavsko,“ vysvětluje hlavní organizátorka setkání a předsedkyně místní skupiny Liberec Eva Bártová.
Atraktivních míst v okolí je ale hodně a rozhodně se nedají stihnout za čtyři dny všechna, notabene s ostatním nabitým programem.
„Členům jsme dali doporučení, která místa v okolí navštívit, případně jsme domluvili speciální prohlídky. Ne všichni se účastní všech aktivit, program si každý přizpůsobuje individuálně,“ upřesňuje organizátorka. Všechno je čistě dobrovolné a nikdo nikoho k ničemu nenutí. Z programu si každý může vybrat to, co ho zajímá, baví nebo co si chce vyzkoušet.
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Jedním z účastníků byl Petr Mičica z Klatov. „Členem Mensy jsem asi deset let. Na setkání jsem zhruba počtrnácté. Setkání se konají dvakrát ročně, takže jen pár jsem jich vynechal,“ říká a oceňuje, že program je sestaven pro zvídavé lidi různých oborů. „Od každého něco, jak se říká. Navíc exkurze jsou do míst, kam se člověk jen tak nedostane,“ vyzdvihuje. Sám si vybral techničtěji zaměřený program: exkurze v automobilce Škoda Auto v Mladé Boleslavi a v CXI – Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL v Liberci.
Další účastníci si prohlédli například firmu BENTELER Automotive v Chrastavě či pivovar Svijany, prošli se po zaniklých obcích a poslechli si povídání spisovatele Vlastimila Vondrušky o středověku nebo brigádního generála Romana Hlinovského o odolnosti státu a NATO. Konaly se také dvě přednášky studentů libereckého gymnázia a sobotní večer se zájemci besedoval Bohumil Bulíř, který v 90. letech s MŠMT dojednával první kroky experimentu domácího vzdělávání.
Jedním z hostů byl Bohumil Bulíř, který v 90. letech s MŠMT dojednával první kroky experimentu domácího vzdělávání. Foto: Petr Novák
Jedním z hostů byl Bohumil Bulíř, který v 90. letech s MŠMT dojednával první kroky experimentu domácího vzdělávání. Foto: Petr Novák
Jedním z hostů byl Bohumil Bulíř, který v 90. letech s MŠMT dojednával první kroky experimentu domácího vzdělávání. Foto: Petr Novák
Petr Mičica na setkání jezdí nejen proto, že vždy pozná nová místa, ale také nové lidi. I když část účastníků jezdí pravidelně, vždy je možnost poznat někoho nového. Navíc jezdí s celou rodinou a bere pobyt jako dovolenou. „Manželka je také v Mense a syn už se možná blíží,“ říká Petr.
I jiní účastníci jezdí s celými rodinami, z nichž ne všichni jsou vždy členy Mensy. „Ve čtyřčlenné rodině se stává, že děti jsou v Mense, ale rodiče si nechtějí udělat testy. Po někom ale ty děti být musí,“ říká s úsměvem Eva Bártová.
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Jádrem programu byla sobotní šifrovací hra, kterou si lze představit jako pohádkový les nebo „celotáborovku“ na dětských táborech. Dvanáct týmů průběžně plnilo různé úkoly, soutěže, sbíralo body a na konci setkání byl vyhlášen tým vítězný. Je to ideální způsob, jak se lépe poznat s ostatními členy.
Například ve Vicmanově čekala jednotlivé týmy zeměpisná šifra, kde měly ideálně bez mobilů poznat názvy světových měst podle plánků jejich sítí metra. Nikdo se nemusí bát, že by úkoly byly těžké nebo že by ostatním v týmu něco kazil. Tým se totiž skládá z různých lidí, kteří si navzájem vypomůžou. Obvykle převládá zdravá soutěživost, nikdo nejde přes mrtvoly a soutěží se hlavně pro zábavu.
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Foto: Petr Novák
Mensané – a účastníci setkání především – jsou z převážné většiny milí, přátelští, vstřícní, tolerantní, hraví a vtipní jedinci. „Každý máme své silné stránky a slabiny i různé vlastnosti. Například někdo se drží víc vzadu, někdo je kolektivní hráč. Jsou tu i samotáři, kteří na setkání přijedou, ale kolektivních aktivit se neúčastní. Obecně ale lze říct, že tu každého bereme takového, jaký je. Nikoho neškatulkujeme,“ shrnuje předsedkyně liberecké Mensy.
A je tabu hovořit mezi členy o výši IQ? „Určitě to není tabu, ale myslím, že většina z nás mensanů se o výši IQ nebaví vůbec, jelikož není podstatné, zda někdo má 130 nebo 160, jde o to, že si rozumíme a dokážeme se vzájemně obohacovat. Jak naložit s informací o výši IQ, je pak na každém z nás,“ odpovídá Eva Bártová.
Petr Novák
