Tradiční dušičková komentovaná procházka po hřbitově: Tentokrát se vzpomínalo na členy Sokola

Jako již tradičně v čase okolo Dušiček, i letos se v Mnichově Hradišti konala komentovaná procházka po hřbitově. Tentokrát v sobotu 4. listopadu a tématem byla vzpomínka na členy Sokola, od jehož založení v Mnichově Hradišti letos uplynulo 160 let.

Dopolednem provázeli pracovníci Muzea města Mnichovo Hradiště Jana Dumková, Lucie Holečková a Karel Hubač a představitel Sokola Aleš Rychlý. Zhruba tři desítky účastníků procházky si vyslechly osudy lidí spjatých s mnichovohradišťským Sokolem, z nichž některé nebyly vůbec veselé, jak můžete posoudit v medailoncích níže. Na počest všech vzpomínaných, bez výjimky činorodých, čestných a statečných lidí byla každému z nich na místě posledního odpočinku zapálena svíčka. Jejich jména by neměla upadnout v zapomnění, proto na ně vzpomeňme i zde.

František Dámec (1857–1925) byl zakladatel mnichovohradišťské stavební firmy, která postavila například budovy radnice, dívčí školy či okresního domu. Spolu s Jaroslavem Hrdým je autorem projektu sokolovny, podle kterého se v roce 1915 začalo stavět. Kromě Sokola byl členem a funkcionářem řady místních spolků.

Heřman Dámec (1832–1879), otec Františka Dámce, povoláním obuvník. Patřil mezi zakládající členy místního Sokola.

František Ehleman (1894–1942) pracoval jako vrchní účetní městské spořitelny v Mnichově Hradišti. Byl členem městské rady a předsedou veslařsko-plaveckého klubu. V Sokole působil jako dlouholetý pokladník. Zemřel v koncentračním táboře Osvětim.

Stanislav Malý (1888–1942) se narodil v Buštěhradu. Působil jako učitel na měšťanské škole v Mnichově Hradišti, kde vyučoval český a francouzský jazyk, dějepis a zeměpis. Zde se oženil s Annou Fritschovou. V letech 1939–1941 byl starostou Sokola. Aktivně se věnoval turistice, hudbě a malování. Byl houslistou a zpěvákem, členem místního sdružení orchestrálního a pěveckého. Věnoval se též studiu jazyků, byl nadšeným propagátorem esperanta. Patřil k čelným představitelům Sokola, působil jako cvičitel, účastnil se sokolských sletů u nás i v Jugoslávii. Zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi.

Václav Mráček (1839–1914) byl pracovníkem Sekerovy lékárny, později jeho zeť a pozdější majitel lékárny U Zlatého lva v čp. 243. Mimo jiné se zasloužil o vznik Čtenářské besedy, dokonce sepsal její historii. Inicioval vznik místní sokolské jednoty.

Antonín Paldus (1897–1942), povoláním elektrotechnik, byl náčelníkem severočeské Fügnerovy župy a místostarostou mnichovohradišťského Sokola. byl v Mnichově Hradišti aktivním členem místního hasičského sboru, především se však angažoval v sokolském hnutí. Zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi.

Adolf Stoupa (1909–1941) byl známým mnichovohradišťským lékárníkem. V roce 1939 se stal členem odbojové skupiny Mafie – organizace řízené generálem Eliášem, jejímž prostředníkem byl štábní kapitán Theodor Kouba dočasně bydlící v Mnichově Hradišti. Kvůli zradě a udání byli všichni členové Mafie pozatýkáni. Adolf Stoupa byl zatčen 17. října 1941 v hotelu Beránek v Praze v předvečer svého sňatku. Byl odveden do Petschkova paláce a 31. října 1941 odsouzen stanným soudem v Praze k smrti zastřelením, současně i k 20 letům těžkého žaláře pro přípravu velezrady, pro sabotáž, pro dodávání výbušnin a fosforu představitelům Mafie. 1. listopadu byl odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl zastřelen při práci v kamenolomu 5. prosince 1941.

Adolf Lochman (1869–1917), povoláním obchodník s textilními potřebami, majitel restaurace a poté cihelny v Jivině. Člověk mnoha zájmů, sběratel, aktivní ve veřejném životě. Byl činovníkem v Sokole, členem a funkcionářem různých spolků a korporací.

Dále byli zmíněni František Andriál (1884–1885; starosta Sokola v letech 1874–1883), Antonín Beneš (hostinský, starosta Sokola), Žaneta Bolonská, Blažena Boučková, Karel Dlouhý (starosta Sokola v letech 1867–1870), Antonín Fiedler, Vladimír Glaser (starostou Sokola v letech 2005–2006), Miloslav Grindl, Josef Holata, Václav Jelínek (podílel na stavbě sokolovny svým dlaždičským řemeslem), František Kolomazník, Karel Koch, Helena Kolocová, Václav Košek, Josef Mastný (kapelník), Jarmila Moravčíková, Rudolf Niesner (kapelník), František Novotný, Vincenc Patočka, Bibiana Pepřicová (povoláním porodní asistentka), Benedikt Řezníček (starosta Sokola v letech 1893–1897), Karel Smutný (kapelník), Jan Spurný (jeden ze spoluzakladatelů Sokola v Mnichově Hradišti roku 1863), Růžena Stejskalová (roz. Patočková), Vlasta Šmídová, Karel Široký (řezník) a jeho manželka Marie (účastnili se protinacistického odboje), František Šírek (1861–1913; správce okresní stravovny, dlouholetý náčelník Sokola, okresní cvičitel hasičů), Blanka Špinková, Antonín Šverma (starosta Sokola v roce 1909), Karel a Milada Tejnilovi, Ladislav Tomsa, Miloslav Tůma (byl rovněž skautem), Běla Urbanová, Vlastimil Víšek, rodiny Češkových, Holubcových a Novotných (volejbalisté).