Příjmení Stránský bylo odvozeno od místa, kde dotyčný bydlel – na stráni. Velký počet příjmení i celých rodů je dán tím, že když se zakládaly osady, vybírala se pro stavbu obydlí ta část katastru, kde nebyla půda schopná orby. Stráně, kamenité pláně nebo půda horší kvality. V kopcovitém terénu vzniklo v osadě i více Stránských bez příbuzenského vztahu. Pro rozlišení proto měli ještě rozlišení například „horní Stránský“ nebo „dolní Stránský“.
Největší hustota Stránských (mimo Prahy) podle údajů z roku 2016 je v horách a podhůřích: Krkonoše, Jihlava, Vysočina a okolo Brna. V celé republice bylo 2 917 mužů a 3 019 žen tohoto příjmení. Z toho v ORP Mnichovo Hradiště 21 mužů a 16 žen.
Na přelomu 17. a 18. století se v Maníkovicích objevilo několik rodin Stránských, které nakupovaly statky původních majitelů. Rodiny měly i přes 10 dětí, ale u dětí byla velká úmrtnost. Soustředily se ve statcích, které později (1770) dostaly čísla 2, 4, 5 a 6. Hoši a dívky se ženili a provdávaly do okolních vesnic. Tak se Josef Stránský (* 1765) z pozdějšího čp. 4 přiženil v roce 1788 do Veselé čp. 21 k Veronice Bartošové. Založili rod, který trvá do současnosti. Rod Stránských v čp. 6 mohl v roce 1831 vymřít, když banda loupežníka Václava Babinského ve stodole umučila a zardousila hospodáře a jeho ženu. Jen děti Kateřina a Jiří zázrakem přežily na peci, když svíčka propálila stůl a na hliněné podlaze zhasla. Jiří, když dospěl, převzal statek a začal hospodařit. Jeho syn Josef si vzal Barboru, roz. Paříkovou z Bradlece, a založili silný rod. Měli devět dětí a z toho pět se jich dožilo dospělosti. Růžena (* 1881, provd. Švermová), Anna (* 1883, provd. Zíbnerová), Bohuslav (* 1886), Josef (* 1888) a Marie (provd. Vyhlasová).
Já, Vratislav Šverma, jsem osobně geneticky do tohoto příběhu zatažen. V Maníkovicích čp. 6 v roce 1831 osiřely dvě děti, Kateřina a Jiří. Potomci Kateřiny Stránské jsou zapsáni v genech mé matky Ludmily Studničné a potomci Jiřího Stránského v genech mého otce Václava Švermy. V mém těle se 29. ledna 1936 po 105 letech geny Stránských opět spojily.
Obec Maníkovice s čísly domů, kde dříve žily rodiny Stránských – 2, 3 (přechodně), 4, 5 a 6
Rody Stránských, majitelé domů i polnosti v Maníkovicích
čp. 2
1715 vlastnil Václav Stránský, 1724 Josef
1724 Jan, 1753 Josef
1870 kupuje dům Josef Taran, který v domě zřídil „hospodu u obory“; možná zde byla již za Stránských
čp. 4
1606 první známý majitel byl Honza Rojův
1719 koupil Václav Stránský za 300 kop, polí 36 strychů
1756 Josef za 350 kop
1793 Václav za 200 kop
1831 Jan a prodal v roce 1877 Jindřichu Melníku
čp. 5
1608 první známý majitel byl Mikuláš Krejčí
1714 koupil Václav Stránský za 190 kop
1719 Jiřík za 250 kop
1726 Václav za 230 kop
1733 Jan za 260 kop
1754 Václav za 315 kop a prodal v roce 1762 Bavorovi za 442 kop
čp. 6
1590 první známý majitel byl Jiří Novák
1770 Jan Stránský za 440 kop
1814 Jiří (byl zavražděn s manželkou tlupou Babinského 9. října 1831)
1849 syn Jiří
1870 Josef
1811 Barbora, a pak syn Josef s manželkou do roku 1967 – bezdětní
1950 nepříbuzenský majitel
čp. 14
1703 první známý majitel byl Václav Zeller
1718 Václav Stránský za 100 kop
1726 Jiřík za 80 kop až do roku 1729, kdy koupil Mansfeld za 95 kop.
Osudy Stránských z Veselé
V roce 1788 se přiženil Josef Stránský (* 1763) z Maníkovic čp. 4 do Veselé k Veronice Bartošové do čp. 21. Založili rod, který v odnožích trvá až do dnešních dnů. Narodilo se jim 16 dětí, ale sedm jich do jednoho roku zemřelo. Další pokračovatelé rodu, Václav a Kateřina, měli pět dětí, z toho jedno zemřelo malé. Následovaly další děti, Václav a Kateřina měli osm dětí, z toho tři zemřely do jednoho roku. Potom Antonín Stránský a Marie, roz. Studničná ze sousedního statku čp. 17, měli jen dvě děti, Václava a Františka, oba se dožili přes 80 let. František pokračoval v hospodaření, starší Václav šel na studia a potom žil jako účetní v mnichovohradišťském cukrovaru. Jeho starší syn odešel na strojní průmyslovou školu v Novém Bydžově a založil rodinu s Alenou, roz. Rutrlovou, v Hradci Králové. Měli dvě dcery, a tím odnož Stránských vymřela „po meči“.
Ve Veselé čp. 21 měl František s Annou, roz. Brožovou, tři dcery, Marii, Boženu a Jarmilu. Také s nimi rod vymřel „po meči“.
Ve 20. století na rod Stránských z Veselé čp. 21 dolehlo několik ran osudu, které silně ovlivnily život celého rodu. Nejdříve to bylo 9. dubna 1942 narození syna Václava Stránského – Vlastimila. Při těžkém porodu, kdy se rozhodovalo o životě matky a syna, došlo k poranění mozku dítěte od porodnických kleští. Vlastimil i matka přežili, ale z dítěte se stal celoživotní invalida, který potřeboval stálou péči. Špatně chodil, ovládal dobře jen půlku těla a špatně mluvil. Jinak byl hodný, staral se o králíky a snažil se pomáhat v rodině. S rodinou žil až do smrti rodičů v 90. letech, poté byl umístěn do pečovatelského zařízení ve Vlčím Poli. Posléze žil v Domově Modrý kámen v Mnichově Hradišti. Zemřel 16. října 2015 v nemocnici v Mladé Boleslavi.
Další neštěstí v rodině se stalo v roce 1950, kdy od blesku začala hořet tašková střecha nad chlévy a oheň se rychle šířil na doškovou střechu domu. Po uhašení požáru s pomocí známých se dům opravil a zvedla se nová tašková střecha domu.
Nejhorší chvíle prožil rod, když byla 30. září 1963 ve svých 17 letech zavražděna dcera Jarmila.
Vzácné foto celého rodu Stránských. První řada zleva: Anna Zíbnerová, roz. Stránská (1883) Dolní Bukovina, Růžena Švermová, roz. Stránská (1881) Ptýrovec, matka všech Barbora Stránská, roz. Paříková (1859) Maníkovice, Marie Stránská, roz. Hyková (1896) Maníkovice, Božena Kratochvílová-Zíbnerová později Bělá pod Bezdězem (1913). Druhá řada zleva: Václav Šverma (1875) Ptýrovec, Václav Vyhlas (1885) Čistá, Miroslav Šverma (1909) Ostrava, Josef Stránský (1888) Maníkovice, Bohuslav Stránský (1886) Habr, Václav Šverma (1904) Liberec a Josef Šverma (1907) Ptýrovec
Barbora Stránská, roz. Paříková, Bradlec čp. 9. Narodila se 23. března 1859 a zemřela ? ve Velkém Ptýrově čp. 15. Porodila devět dětí, z nichž pět přežilo a založilo velký rod Stránských z Maníkovic čp. 6. Pokud mohla, navštěvovala rodiny svých dětí a starala se jim o potomky. Byla prý velká čtenářka a uměla dětem vyprávět pohádky
Svatba 13. ledna 1920. Růžena Svobodová a Bohuslav Stránský
Sourozenci Květa a Bohuslav Stránských
Svatba Marie Janků a Bohuslava Stránského, 15. ledna 1949, Vlastibořice. První řada zleva: ?, ?, ?, Miluše Janků, Marie Janků, Bohuslav Stránský, Květa Stránská, prov. Lukešová, Zdena Eichlerová, ?. Druhá řada zleva: ?, ?, Václav Janků, Josef Janků, Marie Janků, ?, Růžena Stránská, roz. Svobodová, Bohuslav Stránský, Václav Eichler (Klášter), ?, ?
Konec statku a rodiny Stránských, Maníkovice čp. 6
Statek v Maníkovicích čp. 6 vlastnila v roce 1911 Barbora Stránská a po ní její syn Josef Stránský s manželkou Marií, rozenou Hykovou. Manželé byli bezdětní. Josef Stránský zemřel v roce 1958, krátce po vstupu do zemědělského družstva Ptýrov. Marie Stránská v Maníkovicích zemřela v roce 1967, v posledních letech s ní žil na bývalém statku Václav Huňát od Braňky, který jí pak dosloužil k smrti a sám zde dožil do své smrti v roce 1976. Statek byl tedy v držení rodiny Stránských nepřetržitě 180 let.
Po smrti Marie Stránské zdědil čp. 6 v roce 1967 její těžce nemocný bratr Josef Hyka a po jeho smrti v roce 1978 jeho dcera Anna, v té době studující vysokou školu.
Bývalý statek byl již dlouhou dobu ve špatném stavu, léta neudržované hospodářské budovy i vlhké domovní stavení chátraly, stodolu využívalo po kolektivizaci zemědělské družstvo.
Vzhledem k absenci jakýchkoliv podmínek k udržování zchátralého statku byla majitelka nucena jej v roce 1993 prodat. Nastávající majitel zde postavil nový bytový dům na konci dvora, a ostatní stavby a celou parcelu přestavěl na rekreační pobyt.
Bývalý statek Stránských, Maníkovice čp. 6. Foto pořídil Jaromír Jermář asi v roce 1986, několik let po smrti majitelů. Na místě stodoly, které se v roce 1985 propadla střecha, se postavil přístřešek
Antonín Stránský (* 1871) a Marie, roz. Studničná (* 1876). Svatba v roce 1907
Statek Stránských, Veselá čp. 21. Malba asi z počátku 20. století, ještě se starou doškovou stodolou uprostřed dvora
Svatba Aleny Rutrlové a Václava Stránského 28. října 1960 v Hradci Králové. První řada zleva: Marie Rutrlová, Josef Rutrle rodiče, ?, Alena Rutrlová, Václav Stránský, Marie Stránská, roz. Dürichová (matka ženicha), Václav Stránský (otec ženicha)
Prameny
Prameny:
- Matriky narozených, oddaných a zemřelých, SOA Praha.
- Různé materiály z rodinného archivu.
- Informace od pamětníků a členů rodiny (zejména poznámky Václava Stránského, vyprávění Růženy Švermové, roz. Stránské, informace od MUDr. Anny Bubelové, roz. Hykové).
Literatura:
- Jaromír JERMÁŘ, 650 let obce Ptýrov, Ptýrov 1995.
- Dobrava MOLDANOVÁ, Naše příjmení, Praha 2004.
Internet:
Vratislav Šverma, Mnichovohradišťský spolek genealogů, www.rodokmenymh.cz
Mohlo by vás také zajímat:
Všechny díly seriálu:
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 1. díl: Hyka
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 2. díl: Nohýnek/Nohynek
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 3. díl: Šverma
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 4. díl: Rejnart
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 5. díl: Šimon
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 6. díl: Šíp
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 7. díl: Sameš
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 8. díl: Pavlišta
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 9. díl: Jakš
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 10. díl: Studničný
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 11. díl: Česák
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 12. díl: Kreibich/Krejbich
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 13. díl: Stránský
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 14. díl: Míšek
