Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Tieftrunk

Příjmení Tieftrunk je poměrně ojedinělé, historicky se totiž v Čechách vyskytuje jen v jednom regionu a v žádném období není nikterak velice rozšířené. Ačkoliv se jedná o jedno z nejdéle se vyskytujících příjmení v Mnichově Hradišti, je dnes celorepublikově téměř vymřelé. Výzkum se zabývá komplexním zmapováním příjmení v obou místech jeho výskytu, totiž v Mnichově Hradišti a Bělé pod Bezdězem od nejstarších pramenných nálezů v 17. století až po současný výskyt příjmení.

Původ příjmení

Příjmení je německého původu a patří mezi ta příjmení, která vznikla složením věty, stejně jako například příjmení Skočdopole nebo Nechoďdoma. Dle onomastické práce Německá příjmení u Čechů od Josefa Beneše je význam příjmení Napití se z hluboka s tím, že slovo Tief znamená hluboké a Trunk značí pití. Protože pramenů před 17. stoletím je pomálu, lze jen těžko odhadovat, zdali je rod původem český, či zda se jedná o příchozí z německy hovořících oblastí. Nápovědou může být krátká zmínka ve jmenované publikaci Josefa Beneše, která sděluje, že je v nedalekém Zhořelci zmíněn v roce 1483 Hans Tyfftrunck. Souvislost mezi uvedenou zmínkou a rodem v Čechách patrně nelze prokázat, nicméně vzhledem k velmi nízké četnosti výskytu příjmení lze uvažovat o tom, že Hans Tyfftrunck mohl být prapředkem rodu. Nutno zmínit, že v roce 1483 byl ještě Zhořelec součástí zemí koruny české, od které se definitivně odtrhl až roku 1635 při podepsání Pražského míru.

Obrázek 1: Zápis o pozbytí a znovunabytí domu Tobiášem Tieftrunkem (SOkA Mladá Boleslav)

Počátky rodu

Nejstarší pramenné záznamy o příjmení v Mnichově Hradišti sahají do třetiny 17. století a jmenují Tobiáše Tieftrunka z Mnichova Hradiště, ke kterému se váže několik zmínek v městských knihách a urbáři z roku 1629. Dle zápisu z roku 1630 koupil za 300 kop grošů míšeňských chalupu od Vavřince Dlouhého. Zápis z roku 1652 hovoří o tom, že Tobiáš Tieftrunk ujal spálený grunt, jehož držitelem byl již před 43 lety a poté (možná z důvodu odchodu ze země) jej předal obci a opustil, aby se po letech opět vrátil.

Tobiáš Tieftrunk se dle informací ze zápisů mohl narodit někdy okolo roku 1585 a zemřel v roce 1675. Se ženou Annou po sobě zanechal minimálně pět dětí, známá jsou pouze jména těch, které nezemřely v dětství. U třech synů, Gottfrieda, Josefa a Karla, je známo pouze jejich jméno bez dalších informací. Další ze synů, Jiří Tieftrunk, je pravděpodobně předkem rodové linie z Bělé pod Bezdězem, o které bude ještě řeč. Poslední a možná nejmladší syn Tobiáš žil v Mnichově Hradišti a je předkem hradišťské rodové linie, které je taktéž věnována samostatná kapitola.

Charakteristika rodu

Vzhledem k tomu, že se příslušníci rodu ve všech případech vyskytovali ve městech, chybí až na výjimky ve výčtu příslušníků rodu typicky venkovská zaměstnání, tedy práce zejména v hospodářství. V případě rodu Tieftrunk jsou příslušníci rodu řemeslníci, jedná se například o hrnčíře, pekaře či punčocháře. Je zaznamenán rovněž výskyt výkonu správních funkcí, konkrétně v osobě Tobiáše Tieftrunka mladšího, který je v městských knihách zmiňován coby purkmistr. Při výkonu jeho funkce u něj doma mnohdy dle historických zápisů docházelo mimo jiné k zapisování do již zmíněných městských knih. Dále je důležité poznamenat, že i přesto, že se příslušníci rodu většinou nevěnovali primárně zemědělství, je v mnoha případech doloženo vlastnictví zemědělské půdy členy rodu, ať už luk a strání, či polností.

Mnichovohradišťská linie – potomci Tobiáše mladšího

Tobiáš Tieftrunk mladší se mohl narodit okolo roku 1640. Nejstarší písemnou zmínkou s vazbou na jeho osobu je záznam z roku 1663 o koupi pozemku, kde následně vystavěl dům. Dům, jenž byl Tobiášem vystavěn, má dnes číslo popisné 76 a nachází se v Příčné ulici. Ve své původní podobě nestojí, nyní se na jeho místě nachází bytový dům. Roku 1680 zakoupil sklep od Jana Frydrycha a roku 1689 pole. Tobiáš je zmiňován coby purkmistr, což s přihlédnutím na výčet jím vlastněných nemovitostí naznačuje, že mohl patřit mezi majetnější měšťany. Vzhledem k tomu, že nejstarší matriční kniha pro město začala být psána až roku 1683, je nutné výčet dětí Tobiáše rekonstruovat pomocí pramenů, týkajících se přepisů nemovitostí a pozdějších matričních záznamů, což však znamená, že se jména v dětství zemřelých potomků nezachovala. Doloženi jsou tři synové, Mikuláš, Gottfried a Jiří, a jedna dcera. Díky záznamu o narození dcery Kateřiny v roce 1689 je známo, že Tobiášovou manželkou byla Alžběta. Záznam z 28. března 1716 sděluje Tobiášovo úmrtí.

Nejmladším synem Tobiáše mladšího byl Jiří Tieftrunk, narozený asi roku 1678. V dospělosti odešel do Saska, kde se živil jako hrnčíř. Roku 1716 se ženil ve městě Annasberg-Buchholz s Annou, roz. Gemper. Manželé měli jednoho syna, Johanna Gottfrieda Tieftrunka, hrnčíře, narozeného roku 1721 v Annasbergu, kterému se ve stejném městě roku 1754 narodila jediná dcera, Johanne Christine Concordine, provd. Fischer. Jiří Tieftrunk zemřel v Annasbergu roku 1748, jeho žena Johanna, roz. Schlottig, roku 1754. Syn Johann Gottfried zemřel ve svém rodném městě roku 1792, čímž vymřela saská linie rodu po meči. Dále pokračovala prostřednictvím dvou synů Johanne Christine a Concordine Fischer.

Patrně nejstarším synem Tobiáše mladšího byl Mikuláš Tieftrunk, který se mohl narodit okolo roku 1665. Roku 1678 koupil dům na dnešní adrese Palackého čp. 41 za cenu 87 kop. Povoláním byl hrnčíř, přičemž mezi jeho zakázky patřily mimo jiné práce pro zámeckou zahradu. Barokní přestavbu zahrady nechal realizovat hrabě Arnošt Josef z Valdštejna po vzoru předloh italských architektů. Při přestavbě pro ni Mikuláš zhotovil celkem 66 zahradnických hrnců a roku 1708 dokonce dodal 101 květináčů. Do druhé zámecké oranžerie, která byla dostavěna po roce 1710, zase Mikuláš vyhotovil 100 květináčů pro pomerančovníky. Kromě informací o Mikulášově profesní činnosti jsou prostřednictvím matričních záznamů dostupné i údaje o životních událostech. Mikulášovou manželkou byla Anna, roz. Angelová (narozená přibližně 1664, zemřela 1717). Manželé měli minimálně sedm dětí, syny Jana, Jiřího, Jarolíma a Mikuláše, a dcery Dorotu, Zuzanu a Kateřinu. Životní cesty zmíněných sourozenců se bohužel v archivních pramenech ztrácejí, a tak rodová linie Mikuláše Tieftrunka, alespoň do doby nalezení případných dalších záznamů, pomyslně končí jeho vlastní smrtí 27. listopadu 1717 v Mnichově Hradišti.

Obrázek 2: Dům čp. 41 v Palackého ulici. Převzato z: Můj dům, můj hrad

Obrázek 3: Záznam o koupi domu Mikulášem Tieftrunkem v roce 1678 (SOkA Mladá Boleslav)

Obrázek 4: Dům čp. 94 v Arnoldově ulici okolo roku 1910. Převzato z: Můj dům, můj hrad

Posledním synem Tobiáše mladšího byl Gottfried Tieftrunk, narozený přibližně v roce 1676, zemřelý 15. února 1721. Povoláním byl zmiňován coby pekař. Od roku 1711 byl majitelem domu s dnešním čp. 76 v Příčné ulici, od roku 1715 domu čp. 94 v Arnoldově ulici. S ženou Kateřinou (narozenou přibližně roku 1677, zemřelou roku 1751) měl v rozmezí let 1711–1719 celkem pět dětí, syny Jana a Josefa, a dcery Annu, Kateřinu a Kateřinu. Rodová linie pokračuje prostřednictvím syna Jana, s manželkou Annou měl v letech 1738–1748 pět dětí, z toho čtyři syny, o jejichž případném potomstvu pozdější prameny mlčí, a tak pokračování mnichovohradišťské rodové linie Tieftrunků závisí na Gottfriedově nejmladším synu Josefovi (* 1719).

Josef Tieftrunk se v roce 1756 oženil v Mnichově Hradišti s Marií Šmídovou (Schmidtovou), ale záznamy o narození jejich dětí nalezeny nebyly. Jisté z pozdějších zápisů je, že měli minimálně tři syny, od kterých se poté rod následně rozrostl.

Syn František Tieftrunk je připomínán coby stávkař, tedy punčochář. Byl ženat s Marií, roz. Šléglovou, se kterou měl v rozmezí let 1789–1809 celkem 14 dětí, přičemž nejstarší dcerou byla Anna, vdaná za Ambrože Jakše, o jehož rodě autor tohoto článku již publikoval výsledky výzkumu[1]. Manželé žili v domě číslo 147 v Budovcově ulici, který František získal v roce 1790 od svého tchána Karla Šlégla. V roce 1827 získal půl domu Františkův syn František, který byl punčochář. S manželkou Barborou, roz. Paulovou, se mu v roce 1819 narodila jediná dcera Antonie, provd. Kotrmanová. Z dalších potomků Františka Tieftrunka nebylo zaznamenáno pokračování rodu po meči, a tak v Mnichově Hradišti přežívá do dalších dob po přeslici.

Obrázek 5: Dnes již zaniklý dům čp. 147 v Budovcově ulici okolo roku 1960. Převzato z: Můj dům, můj hrad

Obrázek 6: Dům čp. 220 v dnešní ulici Na Příkopech kolem roku 1930. Převzato z: Můj dům, můj hrad

Dalším synem Josefa byl Antonín Tieftrunk, punčochář. Byl ženat s Kateřinou, roz. Trávníčkovou, se kterou žil v domě čp. 220 (dříve čp. 181). Antonín zemřel roku 1834 a zanechal po sobě celkem 11 dětí, narozených v letech 1812–1832. Prostřednictvím Antonínových dcer rod pokračoval ve městě po přeslici, jeho nositelé měli příjmení Daneš, König a Pařík.

Posledním (respektive posledním dohledaným) synem Josefa Tieftrunka byl Josef Tieftrunk, punčochář, který s manželkou Marií, roz. Roudnickou, žil v domě čp. 219 (dříve čp. 180). Dům je dnes již zaniklý. Rod Roudnických patří mimo jiné mezi nejstarší rody ve městě a je doložen již v 2. polovině 16. století. Manželé měli v letech 1757–1814 celkem 15 dětí.

Ačkoliv všichni tři sourozenci, tedy František, Antonín a Josef, měli dohromady celkem 41 dětí, rod v další generaci prakticky vymírá po meči. Z generace vnoučat třech bratrů je doložen pouze Antonín Jan Tieftrunk, narozený roku 1833, syn Antonína, syna Josefa Tieftrunka, a Františka Tieftrunková (* 1821), nemanželská dcera Josefy, dcery Josefa Tieftrunka. Tím rodová linie Tieftrunků v Mnichově Hradišti téměř po 200 letech vymírá.

V rámci hradišťské linie byly nalezeny další kusé zmínky o různých osobách, které však zatím do kontinuity rodové linie nebyly zapojeny. Jedná se o Josefa a Annu Tieftrunkovy, kterým se v roce 1746 narodila dcera Anna. Dále nebyl do rodové linie průkazně zapojen František Tieftrunk, narozený roku 1747, žijící v Mnichově Hradišti čp. 4, který měl s první manželkou Annou Maškovou v roce 1790 syna Ignáce a s druhou manželkou Ludmilou Čermákovou v roce 1793 dceru Marii Ludmilu a v roce 1795 dceru Annu. Poslední narozenou osobou s příjmením Tieftrunk v Mnichově Hradišti je Františka, dcera Barbory, dcery Josefa Tieftrunka a Barbory Edelmanové, narozená roku 1852 v domě čp. 211. Vazba zmíněných osob s kontinuitou rodové linie bude předmětem dalších výzkumů.

Podbezdězskobělská linie – potomci Jiřího Tieftrunka

První zmínkou, předznamenávající vznik rodové linie v Bělé pod Bezdězem, je zápis v matriční knize oddaných pro Mšeno a více či méně vzdálené lokality z let 1635–1684. Zápis z 5. prosince 1640 pojednává o sňatku Jiřího Tieftrunka, souseda z města Bělé, s Annou, dcerou zemřelého Ezechiela Malého ze Mšena. S ohledem na to, že starší zmínky o rodu v souvislosti s Bělou pod Bezdězem neexistují a že se v dané době příslušníci rodu vyskytují z jiných lokalit jen v Mnichově Hradišti, lze téměř s jistotou říci, že Jiří Tieftrunk ženící se ve Bělé v roce 1640 je Jiřím, synem Tobiáše Tieftrunka staršího z Mnichova Hradiště.

Obrázek 7: Matriční záznam o sňatku Jiřího Tieftrunka v roce 1640. Matriční kniha NOZ Mšeno 01, pag. 11

Kromě již představeného zápisu několik dalších let o rodině prameny mlčí, nejstarší matriční knihy bělské farnosti jsou totiž dochované až od roku 1656. Ve zmíněném roce 1656 je Jiří zároveň zmíněn coby spoluradní a vokalista literátského bratrstva v Bělé pod Bezdězem. Jiří Tieftrunk měl minimálně jednoho syna Jana a dceru Kateřinu, provd. Wilhelmovou. Dle odpočtu věku při úmrtí se měl Jan narodit v roce 1643 a zemřel roku 1708. S manželkou Dorotou měl celkem deset dětí, které se narodily v letech 1668–1689. Jednalo se o syny Daniela, Jana Jiřího, Václava a Karla a dcery Kateřinu, Annu, Juditu, Alžbětu, Magdalenu a Marii. Životní osudy většiny z dcer nejsou známy, jediná nalezená informace je, že Magdalena se roku 1725 vdala za Václava Karáska z Kněžmostu. Rod se po meči rozšířil prostřednictvím několika Janových synů, jejichž vzniklé sublinie jsou v tomto textu samostatně rozvedeny.

Sublinie Daniela, syna Jana Tieftrunka

Nejstarší Janův syn Daniel Tieftrunk žil celý život v Bělé pod Bezdězem, zemřel ve věku 89 let v roce 1758 a měl s manželkou Marií dcery Alžbětu, Rozálii a Marii Kateřinu a syny Václava, Víta a Františka. Václav zemřel v dětství, František zemřel v roce 1756 v Bělé pod Bezdězem a s manželkou Kateřinou měl čtyři děti, syna Františka Václava a dcery Kateřinu, Dorotu a Annu, provd. Růžičkovou. Františkův syn František Václav Tieftrunk zemřel v roce 1728, syn Vít, narozený roku 1705, se dospělosti dožil.

Obrázek 8: Výřez ze svatební smlouvy mezi Vítem Tieftrunkem a Dorotou z roku 1756. Městská kniha Bělá p. B. 1735–1779, fol. 159

Vít Tieftrunk se s první manželkou Annou Korblovou oženil roku 1740 a měl s ní syny Václava a Víta. Manželka Anna následně roku 1755 zemřela a Vít se poté oženil podruhé s jistou Dorotou, s kterou měl syna Josefa a dcery Dorotu a Annu. Dle městské knihy Bělé pod Bezdězem z let 1735–1779 byly zjištěny rovněž Vítovy majetkové poměry. Roku 1747 koupil zahradu za 47 zlatých a další zahradu nad rybníkem za 87 zlatých. Roku 1749 koupil pazdernu vedle cesty k Vrchbělé s kusem pole od svého otce. Roku 1756 uzavřel svatební smlouvu s pannou Dorotou a do roka a do dne jí věnoval 75 zlatých, o rok později koupil pole za 100 zlatých. Roku 1762 koupil chmelnici vedle úvozu a vrb za 50 zlatých, téhož roku dále koupil pole u Horky za 310 zlatých. Poslední zápis sděluje, že roku 1765 koupil chmelnici za 90 zlatých.

Co se týče synů Víta Tieftrunka z prvého manželství, syn Václav zemřel ve věku jednoho roku v roce 1742, syn Vít zemřel taktéž v dětství, ve dvou letech v roce 1748, a tak Vítovo potomstvo z prvního manželství vymírá po meči. Josef Tieftunk, Vítův syn z druhého manželství, zemřel v roce 1757 ve věku 45 týdnů.

Sublinie Jana Jiřího, syna Jana Tieftrunka

Druhý Janův syn, Jan Jiří Tieftrunk, narozený roku 1681, žil v duchu rodinné tradice celý život ve městě, konkrétně ve své rodné Bělé pod Bezdězem, kde roku 1760 i zemřel. S první manželkou Kateřinou měl dcery Kateřinu a Barboru a syny Josefa a Karla. V roce 1736 mu první žena zemřela, a tak se záhy oženil s Alžbětou, s kterou se mu následně v roce 1738 narodil syn Václav. Podruhé se stal Jan Jiří vdovcem, když mu jeho druhá žena zemřela v roce 1761. Manželé koupili v roce 1756 dům u brány klášterské při zdi městské za 107 zlatých.

Janův syn Josef, který se mohl narodit okolo roku 1720, žil s manželkou Barborou v Bělé pod Bezdězem. Městská kniha sděluje, že roku 1746 koupil dům za 1000 zlatých, rok poté pole od otce Jana. Dále koupil pole v roce 1763 při silnici na Hlínoviště za 70 zlatých a v roce 1766 pole za 100 zlatých. Roku 1766 prodali Josef s Barborou prázdný dům bez polí vedle školy k potřebě vrchnosti Vincenci Valdštejn-Vartenberkovi za 1400 zlatých, tentýž rok koupili jiný prázdný dům za 425 zlatých. Josef a Barbora měli minimálně dva syny.

Obrázek 9: Výřez ze zápisu o prodeji domu Josefa a Barbory Tieftrunkových pro potřeby vrchnosti Vincenci Valdštejn-Vartenberkovi. Městská kniha Bělá p. B. 1735–1779, fol. 334

První Josefův syn byl Josef, který koupil v roce 1769 louku za 15 zlatých, v roce 1771 opět louku za 15 zlatých, rok poté stráň nad rybníkem za 42 zlatých, téhož roku dům za 98 zlatých a stráň nad dolcem Karla Tieftrunka za 13 zlatých a rok poté 7 loktů půdy za 17 zlatých.

Druhý syn Josefa staršího byl František Tieftrunk, narozený okolo roku 1755. František se roku 1779 oženil v Sovínkách s Ludmilou Kleofat, s kterou následně žil v Bělé pod Bezdězem čp. 65. Manželé měli minimálně jednoho syna, Františka Tieftrunka (1780–1850), sedláka, který žil celý život v Bělé pod Bezdězem čp. 65. František měl se svojí manželkou Veronikou, roz. Čumpelíkovou, rovněž z Bělé pod Bezdězem, dcery Terezii a Kateřinu a syna Josefa (* 1814), o kterém bude ještě řeč.

Další syn Jana Jiřího, Karel Tieftrunk, žil s manželkou Marií Magdalenou, roz. Karpyškovou, s kterou se oženil roku 1724, v Bělé pod Bezdězem. Roku 1753 koupil stráň za 22 zlatých, roku 1756 dům od otce s polnostmi, cestou a chmelnicí za 700 zlatých. Poté, někdy mezi lety 1756–1762, mu jeho žena zemřela a oženil se podruhé s Annou, roz. Urbanovou, následně koupil roku 1762 pole za 15 zlatých, roku 1772 pole za 90 zlatých a roku 1778 dům čp. 33 za 100 zlatých. Z druhého manželství měl Karel minimálně jednoho syna Václava, narozeného okolo roku 1765, který žil s manželkou Annou, roz. Kiesewetter, v Bělé pod Bezdězem čp. 56. Manželům Václavovi a Anně se narodil roku 1799 v Bělé pod Bezdězem čp. 56 syn František, kterému se v roce 1829 narodil v roce 1829 s manželkou Josefou, roz. Formánkovou, syn Karel, o kterém bude ještě řeč.

Obrázek 10: Dům čp. 56 v dnešní Tyršově ulici v Bělé pod Bezdězem

Sublinie Karla, syna Jana Tieftrunka

Poslední z Janových synů Karel (* 1687) žil stejně jako jeho bratři celý život v Bělé pod Bezdězem. S manželkou Magdalenou měl syna Františka, který zemřel v dětství. Manželé poté měli dalšího stejnojmenného syna a dcery Dorotu, Magdalenu, Kateřinu, Barboru a Annu. Zmíněná dcera Anna prodala ve zpustlém stavu roku 1763 grunt jménem Dvorec za městem při silnici k Bezdězu Barboře Urbanovské. Karel Tieftrunk zemřel v Bělé pod Bezdězem roku 1755, jeho žena Magdalena o dva roky později. Karlův syn František Tieftrunk (* 1735) zemřel v Bělé pod Bezdězem roku 1758.

Ačkoli sondy do pramenů v rámci rodové linie z Bělé pod Bezdězem proběhly a značná část genealogie bělské linie je zmapovaná, je jisté, že v tomto městě žili další, dosud nezařazení příslušníci rodu, kteří rodovou linii dále rozšiřovali. Jedná se o Václava Tieftrunka, který roku 1749 koupil dům za 264 zlatých, poté se oženil s Annou, se kterou roku 1759 koupil další dům za 720 zlatých. Roku 1763 uzavřel svatební smlouvu s Alžbětou Finkousovou, rok poté koupil zahradu za 100 zlatých, v roce 1772 stráň za 22 zlatých a roku 1778 louku za 40 zlatých. Další nezařazenou osobou je Jan Tieftrunk, který měl manželku Annu a roku 1775 koupil dvorec a hospodu za městem vedle silnice k Bezdězu s čp. 141 za 400 zlatých a roku 1778 pole za 60 zlatých. Posledním nezařazeným člověkem je František, syn Františka Tieftrunka, který se roku 1767 oženil s Annou, roz. Beerovou, a roku 1768 koupil dům od svého tchána za 60 zlatých, roku 1772 koupil stráň pod Horkou za 20 zlatých, roku 1773 koupil zahradu za 22 zlatých a roku 1775 koupil zahradu za 80 zlatých.

Obrázek 11: Výřez ze záznamu o koupi domu Václavem Tieftrunkem od Františka Finkouse. Městská kniha Bělá p. B. 1735–1779, fol. 200

Rodová linie Tieftrunků v Bělé pod Bezdězem je na rozdíl od mnichovohradišťské linie rozvětvenější. V Mnichově Hradišti v 19. století již rodová linie po meči pomalu, ale jistě vymírá, v Bělé pod Bezdězem je v dané době stále velmi četná až do závěru 19. století. Výskyt je v Bělé pod Bezdězem doložen až do konce druhé světové války. Zmíněný nástin vývoje rodové linie Tieftrunků v Bělé pod Bezdězem čeká na zpracování. Jednak se jedná o velký rozsah, který by se do jednoho článku nevešel, jednak se autor tohoto příspěvku soustředil primárně na linii v Mnichově Hradišti, a v Bělé pod Bezdězem zejména na definici a identifikaci základních rodových linií.

Významní nositelé příjmení

Osobní lékař císaře Med. Dr. Josef Tieftrunk (1814–1889)

Josef Tieftrunk se narodil 23. listopadu 1814 v Bělé pod Bezdězem Františku Tieftrunkovi a Veronice, roz. Čumpelíkové, jejichž rodové větvi byl výše věnován prostor.

V letech 1829–1834 studoval na mladoboleslavském gymnáziu, poté na filozofické fakultě pražské univerzity. Roku 1845 promoval na lékařské fakultě téže univerzity. Od roku 1862 byl účastníkem schůzí Spolku českých lékařů. Od téhož roku byl tělesným lékařem Ferdinanda Dobrotivého, se kterým pobýval v Zákupech, Ploskovicích a v Praze. Císařovým lékařem byl až do jeho smrti v roce 1875, poté provozoval lékařskou praxi střídavě v Praze a v Bělé pod Bezdězem, byl nositelem řádu svatého Silvestra, propůjčovaného za zásluhy o Svatý stolec.

Josef byl také angažovaný v rámci vlasteneckého společenského působení, během studií se stýkal s vlastenci, jako byli například Jan Krouský z Katusic či Alois Vinařický. Roku 1848 byl členem Slovanského sjezdu. Po požáru Bělé pod Bezdězem zorganizoval sbírku, díky které se získalo 21 000 zlatých na podporu obnovy města, za což záhy získal čestné občanství města. Roku 1861 byl zvolen do sboru pro zřízení Národního divadla. Do Josefovy působnosti patřila také angažovanost pro podporu náboženské věci, byl pokladníkem při sbírce pro chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně, roku 1881 nechal na svůj náklad obnovit kazatelnu v bělském kostele a zároveň finančně podporoval tamní klášterní školu.

Obrázek 12: Výřez ze záznamu o úmrtí Josefa Tieftrunka. AHMP, farnost při kostele Matky Boží před Týnem, inv. č. TÝN Z9, fol. 182

Josef Tieftrunk zemřel 29. srpna 1889 na Starém Městě v Praze v domě čp. 133 ve věku 74 let, pohřben byl v pozdně empírové hrobce při kostelu Povýšení svatého Kříže v Bělé pod Bezdězem.

Obrázek 13: Hrobka Josefa Tieftrunka v Bělé pod Bezdězem. Foto I-NOVINY.cz

Stavební inženýr Ing. Josef Tieftrunk (1866–1929)

Ing. Josef Tieftrunk se narodil v roce 1866 v Bělé pod Bezdězem. Byl nejstarším z osmi dětí knihaře Bohumila Tieftrunka a jeho ženy Františky, roz. Kálecké. Oba byli členové bělské linie Tieftrunků.

Po ukončení studií na stavební fakultě začal jako talentovaný kreslíř v roce 1911 pracovat na stavbách tratí v Bosně a Hercegovině. Po válce byl až do roku 1920 zaměstnanec drah Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po návratu do Čech se jako technický rada na ředitelství státních drah v Olomouci věnoval projektu stavby koleje Přerov – Olomouc – Česká Třebová a od roku 1923 byl dokonce vedoucím stavby.

26. října 1929 jel na služební cestu ze Zábřehu do Krasíkova. Tamní výpravčí učinil pochybení, a tak vlak, který Tieftrunk řídil, byl vypraven do protisměru. U Tatenického portálu se objevila protijedoucí lokomotiva. Některým cestujícím se podařilo vyskočit. Tieftrunk, který chtěl zařadit na poslední chvíli zpáteční chod pro zabránění srážce, na místě podlehl smrtelnému zranění hlavy. O půl roku později se konalo slavnostní otevření trati, jejíž stavbu vedl.

Obrázek 14: Ing. Josef Tieftrunk. Archiv Jiřího Tieftrunka

Obrázek 15: Ing. Josef Tieftrunk s kolegy při zaměřování trati v Bosně a Hercegovině, datace a přesná lokalita neuvedena. Archiv Jiřího Tieftrunka

Pedagog a literární historik Karel Tieftrunk (1829–1897)

Karel Tieftrunk se narodil 31. října 1829 v Bělé pod Bezdězem čp. 138. Jeho rodiče, jejichž rodová linie byla výše již popsána, byli František Tieftrunk a Josefa, roz. Formánková.

Karlova středoškolská studia směřovala na litoměřické gymnázium, poté v roce 1847 odešel do Prahy, kde se na tamní univerzitě věnoval studiu jazykozpytu, zeměpisu a dějepisu. Roku 1852 začal učit na pražském akademickém gymnáziu, avšak brzy se přesunul učit do Litoměřic. Právě v Litoměřicích roku 1854 na žádost svých studentů začal po vyučování vykládat o české literatuře, což brzy vyvolalo zájem úřadů, které následně na jeho hodiny přísně dohlížely. Od roku 1859 do roku 1882 byl profesorem německé vyšší reálné školy v Praze, poté byl až do odchodu do důchodu ředitelem českého gymnázia v Žitné ulici v Praze. Do jeho volnočasových aktivit patřilo v letech 1864–1865 studium materiálů v archivech na Mladoboleslavsku. Roku 1867 se stal členem Královské české společnosti nauk, o čtyři roky později členem užšího sboru Matice české, kde mimo jiné pracoval v komisi pro sepsání Brusu jazyka českého, práce kodifikující českou gramatiku. Dílo vyšlo poprvé roku 1877 a obsahuje Tieftrunkův rozsáhlý úvod. Dále působil mimo jiné v ministerské komisi pro sestavení českých čítanek.

Publikaci se věnoval od roku 1857, jednalo se především o historické studie v odborných časopisech, jako byly například Památky archeologické či Časopis Musea království českého. Mezi jeho významná díla patří knihy Odpor stavův českých proti Ferdinandovi I. I. 1547, Historie literatury české či Dějiny Matice České.

Karel Tieftrunk zemřel 2. prosince 1897 v Kutné Hoře.

Obrázek 16: Fotografická koláž českých historiků z doby kolem roku 1880 s Karlem Tieftrunkem. Wien Museum, grafická a fotografická sbírka, inv. č. W 7881

Současnost – výskyt

Patrně prvním indikátorem vymírání rodu bylo vymření mnichovohradišťské linie po meči v 50. letech 19. století. I přesto, že se ještě dlouho poté bělská větev těšila četnosti, sto let po vymření mnichovohradišťské linie pomalu, ale jistě začala také mizet. Autor rovněž prokázal, že se již v 19. století některé rodové linie začaly rozšiřovat i mezi jejich tradiční lokality Mnichova Hradiště a Bělé pod Bezdězem, jako například do Mělníka, kde však nedošlo k významnému rozšíření rodu a tedy i počtu nositelů příjmení.

Dle demografických dat ministerstva vnitra z roku 2016, zpracovaných v rámci projektu Kdejsme.cz, se příjmení Tieftrunk vyskytuje v Čechách nepřechýleně sedmkrát, v přechýlené formě osmkrát. Výskyt je zaznamenán v ORP Brno, Česká Lípa, Olomouc, Ostrava, Liberec, Bohumín, Rumburk, Liberec a prostřednictvím jedné osoby i v ORP Mladá Boleslav. Poslední Tieftrunk v Bělé pod Bezdězem údajně zemřel v roce 1995. Výskyty v Bohumíně, Olomouci, Brně a Ostravě jsou jednou rodinou. Zmíněná rodová linie má ve svém genealogickém vývodu Tieftrunkovy dvakrát, přičemž v jednom případě byla jejich předkem Kateřina Tieftrunková, narozená ve Bělé pod Bezdězem roku 1800, dcera výše již zmíněného Františka Tieftrunka a Veroniky, roz. Čumpelíkové. Kateřina byla provd. za Františka Eiselta a jejím bratrem byl Med. Dr. Josef Tieftrunk. Vnučka manželů Eiseltových, Františka Kálecká, se vdala za Bohumila Tieftrunka, člena jiné bělské rodové sublinie, a zplodila s ním osm dětí, z nichž někteří se zasloužili o zachování rodu po meči. Jedním ze synů byl i Ing. Josef Tieftrunk, kterému je v tomto textu věnována samostatná kapitola.

Závěr

Patrně největším hmotným mementem rodu je hrobka Med. Dr. Josefa Tieftrunka, nacházející se v Bělé pod Bezdězem. Neopomenutelné jsou rovněž práce Karla Tieftrunka, zabývající se historií a literaturou, jejichž didaktická i informační hodnota připomíná činnost jednoho z členů rodu. Všechna Karlova díla jsou již veřejně dostupná, zdigitalizována a zveřejněná prostřednictvím portálu kramerius.cz, díky kterému může do Karlova díla čtenář nahlédnout a sám posoudit výsledky jeho činnosti.

I přesto, že lokalit výskytu příjmení je historicky málo a nositelů příjmení v současnosti ještě méně, existuje k rodu poměrně rozsáhlá pramenná základna, přičemž některé její části ještě čekají na další prozkoumání. Výhodou při studiu rodu byl fakt, že se rod vyskytuje ve městech, kde je větší dostupnost pramenů a jejich spektrum je širší. Díky potomkům tzv. po přeslici bude v regionu bezesporu velké množství potomků všech linií. V případě, že se některý z čtenářů domnívá, nebo dokonce ví, že je potomek rodu, či má doplňující informace a podněty, uvítá autor navázání kontaktu či případné spolupráce. Kontakt je možný prostřednictvím Mnichovohradišťského spolku genealogů.

Jan Motyčka​, Mnichovohradišťský spolek genealogů, www.rodokmenymh.cz

Prameny

Prameny:

• SOkA Mladá Boleslav, fond Archiv města Mnichovo Hradiště 1602–1945 (1948), Městské knihy z 17. století, sign. OS Mnichovo Hradiště 3401, 3394, 3393.
• SOkA Mladá Boleslav, fond Archiv města Bělá pod Bezdězem 1337–1945 (1949), Městská kniha 1735-1779.
• SOkA Mladá Boleslav, fond Archiv města Bělá pod Bezdězem 1337–1945 (1949), Stanovy literátského bratrstva v Bělé pod Bezdězem a jeho inventář 1656–1763.
• SOA v Praze, fond Velkostatek Mnichovo Hradiště 1396–1947, Urbář 1629, inv. č. 21.
• SOA v Praze, matriční knihy narozených, oddaných a zemřelých pro Mnichovo Hradiště, Mnichovo Hradiště 01-17.
• SOA v Praze, matriční knihy narozených, oddaných a zemřelých pro Bělou pod Bezdězem, Bělá pod Bezdězem 01-35.
• Korespondence autora s Tomášem Tieftrunkem z 18. 4. 2025.

Literatura:

• Josef BENEŠ, Německá příjmení u Čechů, Praha 2020.
• Libor DOLEŽEL, Karel Tieftrunk. Zlatá Praha. 5. 1885, roč. 2, čís. 19, s. 257–258. Dostupné z: https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/2.1885/19/257.png
• Josef MÜLLER, Med. Dr. Josef Tieftrunk. Bělá pod Bezdězem 2015.
• Michal NAVRÁTIL. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy, 1913.
• Helena PRŮŠKOVÁ, Můj dům, můj hrad, Mnichovo Hradiště 2006.
• (bez nadpisu), Zlatá Praha. 12. 1897, roč. 15, čís. 5, s. 60. Dostupné z: https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/15.1897-1898/5/60.png
• (autor neuveden), Vzpomínka na Ing. Josefa Tieftrunka, 2005, cit. 29. 4. 2025. Dostupné z: https://www.zelam.cz/jablonov/web_tieftrunk/

Internet:

• https://www.kdejsme.cz/